Rubrika: Zajímavé produkty

Od verze 2.x byly z kancelářského balíku OpenOffice.org kvůli licenční politice ze standardní instalace bohužel odebrány některé slovníky – sloužicí např. pro kontrolu pravopisu – a bohužel mezi tuto „vyjmutou“ sadou se ocitl i slovník v našich končinách nejžádanější, tj. český. Jelikož mi tento velice chyběl, rozhodl jsem se, že vypátrám, kterak ho do mé instalace doplnit.

Po několika velmi rychlých hledáních bez výsledků jsem se do hledání „jak na to“ pořádně pustil až dnes. Kupodivu to šlo tentokráte vcelku rychle. Nejprve do Googlu zadat „Openoffice.org myspell czech“ a jeden z výsledků mě dovedl na stránku s různými slovníky. Zde mj. byla poznámka „Please use OpenOffice.org’s integrated wizard (File -> Wizards -> Install new dictionaries) to install spell checking dictionaries, hyphenation dictionaries, and thesauri, because these lists may be out of date!“. A ouha, řešení jak doinstaloval slovník bylo na světě. Stačilo již jen přeložit ony položky menu do češtinu abych došel k postupu: Soubor -> Průvodci -> Instalovat nové slovníky. Heuréka – jak jednoduché a prosté. Pak již stačí jen restartovat OpenOffice.org a nové slovníky jsou připraveny k použití.

Budu se v sepisování dalších článků snažit je nejprve v rámci možností napsat právě v tomto kancelářském balíku se zapnutou kontrolovou pravopisu, abych se vyvaroval a nebo alespoň se pokusil významně snížit výskyt hrubek a překlepů, na které jsem byl nezčetněkrát upozorněn a jichž jsem si i částečně vědom. Ono být v jedné osobě tvůrce, korektor a ještě editor je pravda obtížné 😉

Taky se vám stává, že máte na disku spoustu hudebních souborů, které neobsahují idtagy a tudíž pak nevidíte název Intepreta/Písně/Alba ve svém oblíbeném hudebních přehrávači a případně i ve svém přenosném přehrávači? Pak je tento prográmek MusicBrainz Tagger určen právě pro vás.

K tomuto prográmku jsem se dostal víceméně náhodou díky diskuzi na Last.fm, kde se řešilo jak by šlo docílit toho aby se interpret např. „Aneta Langerová“ dokázal sloučit s „Aneta Langerova“, tedy klasický problém diakritiky, což způsobuje, že je tento interpret pak na Last.fm 2x. Tu někdo (konkrétně Aby.) přišel s informací, že Last.fm využívá pro své vnitřní účely rozsáhlou hudební databázi MusicBrainz a mě to jako obvykle nedalo a dal jsem se na průzkum tohoto webu.
A jak to souvisí s nadpisem a kategorií tohoto článku? Proč pořád mluvím o webech a chci vám představit program? Je to jednoduché. Program MusicBrainz Tagger, totiž domovskou hudební databázi používá k tomu, aby vám pomohl „udělat si pořádek“ ve svých hudebních souborech.
Jak to tedy vše funguje? Opět je to prosté. Do prográmku nahrajete seznam hudebních souborů u kterých chcete zjistit/porovnat informace o názvu Intepreta/Písně/Alba, tedy mezi tím co je uloženo ve vaších souborech a tím co má MusicBrainz uložen ve své databázi. Na základě vyhodnocení podobnosti (similar) informací vám pak MusicBrainz Tagger buďto přímo přiřadí získané informace do výsledku a nebo v případě menší shody nabídne z více variant. Pak již jen stačí dát uložit a máte vaše hudební soubory včetně výše uvedených informací, bez toho aniž byste cokoliv museli ručně vepisovat.

Co říci závěrem? Tento prográmek dokáže ve velmi krátkém čase „popsat“ velké množství hudebních souborů a ušetří vám tak drahocený čas, ale taky onu „otrockou“ přepisovací práci. Program je k dispozici zcela zdarma – i když vám jeho autoři po startu dávají možnost je podpořit určitou částkou – a jedinou podmínkou je registrace na webu MusicBrainz.org. Pro někoho může být ještě drobnou nevýhodou pouze Anglická jazyková mutace, ale ta by neměla být velkou překážkou.

Program můžete stahovat tímto odkazem.

Možná by v titulku mělo být tentokréte „zajímavý“ web, jelikož je tak trošku zaměřen na užší skupinku lidí a pro všechny nemusí být užitečný, ale snad alespoň zajímavý. Jedná se o zajímavý webík, jehož hlavím úkolem je sdružovat fotografy nadšence, dát jim prostor k veřejnému představení svých fotek a zároveň ostatním možnost k zveřejněným, někdy i uměleckým dílům, se vyjádřit.

Tento webík už sleduju určitě nějakým rokem. Uplynula tak poměrně dlouhá doba, kdy jsem jen s nadšením anonymně pozoroval, co zde lidi vystavují. Někdy před půl rokem jsem se na tento web i zaregistroval, ale stále jsem neměl tu odvahu se zde nějak prezentovat. To se však před nedávnem změnilo, já sebral prvotní strach a přidal své dvě první fotky s očekáváním jak to dopadne… a jak to dopadlo? Dopadlo to dobře.. obě mé fotky schytaly zejména ohodnocení 5, což je známka nejvyšší a nejlepší…a pak pár 4. Bohužel se však moc nedostavilo to, co jsem od toho očekával nejvíc a proč jsem do toho taky šel a to konstruktuvní komentáře k fotkám… naopak u fotky Daniela Landy, se zvrhla debata okolo jeho osoby a mohl jsem tak alespoň zjistit, jak moc kontroverzní osoba to v očích spousty lidí je.

A cože tedy vlastně photopost nabízí?
Z hledika anonymního uživatele rozsáhlou fotogalerii opravdu převážně nádherných fotek rozčleněnou do tématických kategorií s tím, že je možné si i číst komentáře k fotkám a vidět bodové hodnocení.
Registrovaný uživatel má navíc možnost fotkám přiřadit body 0-5, přičemž jak už jsem psal výše 5 je hodnocení nejvyšší a zároveň ke svému hodnocení může napsat komentář… škoda že není povinný 😉 Tímto se rozšířují možností prohlížení, ale co víc, registrovaný uživatel může přispívat až třemi fotkami z vlastní produkce za týden.
Kromě funkce fotoalba je zde ještě možnost podávat inzeráty na nákup/prodej čehokoliv a přečíst si nějaké zajímavé recenze fotovybavení od ostatních uživatelů. Jako bonus je jednou měsíčně vyhlášeno  fototéma do kterého lze jednak přihlásit svou fotografii, ale také po uzávěrce hlasovat o nejlepší fotografii.
Všechno má svá pro i proti a bohužel příval uživatelů na tento server má i svou stinnou stránku a to že se zde objevuje čím dál více začínajících fotografů, obrovské kvantum fotek a tak rad od skutečných odborníků je stále méně a méně, což jsem se taky přesvědčil nyní sám.

Večer se nám opět přiblížil a já potřeboval nějakou relaxaci a tak jsem napsal Terezka, jestli opět nezahrajem Kámen, nůžky, papír. Načež mi bylo řečeno, že má v rukávě ještě hry další. Neváhal jsem tedy ani chvíli a celý žhavý vyčkával copak to zase bude. Zanedlouho již přede mnou svítilo okno s nápisem Slide-a-lama a opět něco úplně nového.

 

Výchozí předpoklady pro spuštění hry jsou nachlup stejné. Po spuštění hry opět ten kdo spouštěl vybere barvu a hra může začít. Úkolem je poskládat horizontální a nebo i vertikální řadu stejných 3-5 symbolů, přičemž vždy aktuální kostku lze dohodit  vzvrchu a nebo z obou boků. Pokud se nasouvá do řady, která je již plně obsažena, tj. má už pět kostek poslední kostka spadne na zem. Šikovnými tahy lze odbourat najednou i více řad. Po pravé straně obrazovk pak lze vždy vidět aktuální svou kostku, následující soupeřovou a nasledující svou kostku. Vkládání kostek je opět limitováno časem. Co jsem zatím ale nepochytil, je konec hry. Panáčci občas přejdou z levá strany na pravou a nebo naopak, podle skóre, ale čím se to řídí nevím. U této hry už je potřeba trochu více uvažovat a taktizovat.

Když jsem před asi šesti lety zakládal tehdy ještě na webu spoluzaci.atlas.cz pod patronací portálu Atlas.cz „stránky“ naší středoškolské třídy hodně jsem si od toho sliboval. Vlivem zřejmě doby, která ještě nebyla přikloněna internetu a dnešního pohledu asi pro některé nepředstavitelná představa, že spousta lidí, myslím že dokonce snad i drtivá většina, neměla vůbec založenou emailovou schránku a tutíž po škole bylo i těžké dát jim vědět o něčem takovém. Naštěstí časy se mění a shodou několika zřejmě náhod se nyní naše tato stránka začíná probouzet k životu.

Před těmi cca. šesti lety jsem postupně založil všechny spolužáky a přiřadil jim všem fotky, které jsem měl z tabla. Kromě těch fotek jsem nastrkal ještě i pár společných ze všech ročníků a ze ztužkovacího večírku. Tehdy jsem byl tím asi ohromen, leč dneska se nestačím divit. Fotky jsou příšerně malinké, což je způsobeno tím, že naší éry jsme téměř nevěděli co je to digitální fotoaparát a tak jsou všechny fotky z klasických fotoaparátů a zřejmě i scanery nedosahovaly nynějších kvalit.

V takovém stavu zůstala ona stránka až někdy do konce října, kdy se zde poprvé připojily dvě spolužačky, ale to já ještě nevěděl. Změnilo se to již 30.10. kdy mi jedna kamarádka ukázala stránky jejich třídy a já byl ohromen kolik tam toho mají a kolik tam chodí lidí. No abych jí to trochu oplatil, tak jsem jí ukázal ty naše. No ale to jsem se moc nehvízdl. Zato jsem, ale zjistil, že tam není až tak mrtvo. A tak už tam od té doby chodím denně a alespoň s jednou ze spolužaček jsme v kontaktu. Snad to bude časem ještě lepší.

A nyní ještě k tomu co na oných stránkách lze vidět. Po založení třídy je možnost přidat seznam studentů, vč. základních informací, jako jméno, telefon, bydliště, email, icq apod., seznam učitelů, přidávat příspěvky na nástěnku, chat a do diskuze a udělat fotogalerii. Celá služba spoluzaci.cz není sice úplně nejpromakanější a nejrychlejší, ale je zdarma a základní účel splňuje výborně.

Odkaz: www.spoluzaci.cz