Porovnání Canon 450D vs. 7D vs. Fujifilm X100T a pár slov jak vybrat foťák

Foťáků mi prošlo rukama už několik, nicméně dnes se zaměřím nejprve na tři kousky. Na těch  se pokusím ilustrovat jak se digitální fototechnika časem mění a nakonec zbyde i pár rád co všechno zvažovat, pokud si dneska chceme vybrat foťák.

[wpsm_comparison_table id=“1″]

Z tabulky můžete vidět, že vlastním dva kousky z kategorie tzv. crop zrcadlovek, přičemž první Canon 450D je z té nejlevnější kategorie foťáku z plastu, nicméně čipy bývají často úplně shodné jako u kategorie profi-cropů, což je případ Canonu 7D (kde jsou ale dva).

Druhou poměrně novou kategorií jsou digitální bezzrcadlovky, které na první pohled vypadají tak trochu jako obyčejné kompakty s vysokou cenou. Nenechme se ale zmást – kvalitou výstupu jsou srovnatelné se zrcadlovkami, ale mají obvykle mnohem kompaktnější rozměry. To byl i důvod proč jsem si koupil jednoho ze zástupce této kategorie a je to FujiFilm X100T – crop foťák s pevným ohniskem 23mm a velikostí čipu jako v zrcadlovce – dokonce dle tabulky i větší než je u crop zrcadlovek běžné.

Generační srovnání

Pojďme se nejprve podívat na malý test všech tří mých foťáků dohromady.

Testovací fotka

Na všech třech foťácích byl nastavený bracketing +/-1 EV a základní expozice měla hodnoty 1/15s, ISO 200 a clona f8. Všechny snímky byly foceny ze stativu.

Na Canonech jsem měl nasazený objektiv Canon EF-S 17-55/2.8 a nastavený na 17mm. FujiFilm má pevný objektiv 23mm/2.0 na který jsem dal předsádku zvětšující ohnisko 19mm.

dscf4053

Jelikož má scéna velký dynamicky rozsah – foceno v místnosti proti oknu – vybral jsem ze tří fotek vniklých bracketingem tu s nejméně přepaly v protisvětle a obnovil stíny.

Zvětšené výřezy

První je vždy Canon 450D, následovaný 7D a nakonec FujiFilm X100T.

Srovnání okno

susak

Jak se fotky liší?

I přesto, že základní citlivost byla všude 200 ISO je vidět obrovský generační skok u těchto crop čipů. U Canonů je to jedna generace, kdy množství šumu ubylo a není tak barevně divoké a u FujiFilmu je vidět neskutečné zlepšení, kdy šum i při obnovení ze stínů nevnikl prakticky žádný a kresba zůstává brilatně ostrá.

Co si mohu vybrat a je pro mě nejlepší?

Tuhle otázku dostávám poměrně často a není na ní většinou úplně jednoduché odpovědět.

Určitý závěr je možné si udělat z testu výše, nicméně pro aktuální výběr by bylo vhodnější porovnat foťáky ve stejné generaci. Nicméně obecně to vypadá, že dnešní fotograf má na výběr hned tři možnosti:

  1. koupit si levnou crop digitální zrcadlovku v cenách od 10-40tis. – Canon/Nikon
  2. investovat trochu více do crop digitální bezzrcadlovky v cenách od 25-50tis. – FujiFilm/Olympus/Sony
  3. nedělat kompromisy a koupit si fullframe zrcadlovku v cenách mezi 50-120tis. – Canon/Nikon

Leč celé to tak jednoduše generalizovat nejde a kromě obrazového výstupu do rozhodování při koupit přichází spousta dalších faktorů jako:

Hmotnost a velikost těla a objektivů

Zejména cestovatelé si poslední dobou oblíbili bezzrcadlovky hlavně kvůli kompaktnosti a váze.

Cena a sortiment objektivů

Fullframe objektivy mohou být opravdu pekelně drahé, nicméně sortiment objektivů je poměrně obsáhlý. U zrcadlovek se navíc často nemusíme držet jen stejné značky jako tělo fotoaparátu a lze sáhnout i po objektivech dalších firem: Sigma/Tamron …

Rychlost ostření a sekvenčního snímání

Tady budou mít fullframe zrcadlovky zřejmě ještě hodně dlouho navrch. Určitým kompromisem jsou profi crop zrcadlovky, které už jsou dostatečně rychlé (mívají i dva čipy pro zpracování obrazu) a zároveň mají poměrně dobrý systém ostření. Naopak bezzrcadlovkám to zatím ještě poměrně trvá než zaostří a vyfotí fotku.

Přesnost ostření

Fullframe zrcadlovky obecně s dobrými objektivy nemají s ostřením problém, nicméně ostřící body bývají jen kolem středu fotografie. Naproti tomu bezzrcadlovky mají body od kraje fotografie a díky elektronickému hledáčku si můžete obraz zvětšit a vidět tak velmi přesně, zda máte správně zaostřeno.

Množství šumu při vyšší citlivostech ISO

Zatím platí že crop zrcadlovky ho mají od cca. 2tis. ISO poměrně hodně a rapidně ho přibývá při zvyšování světelnosti stínů. Naproti tomu fullframe má hezké výstupy až do desítek tisíc ISO. Někde uprostřed jsou bezzrcadlovky, kde však v případě FujiFilmu někteří tvrdí, že kvalita výstupu může být srovnatelná při stejné hodnotě ISO s fullframem, či je dokonce o něco lepší.

Hloubka ostrosti

Určuje kolik toho bude ostrého před a za rovinou ostrosti na kterou jsme naostřili. Platí, že v případě fullframe fotoaparátů je tato rovina obecně menší, čili jsou tyto foťáky vhodnější pro případy, kdy chceme mít hezky rozostřené pozadí – lidé/svatby atp. Naopak např. v krajinářské fotografii bychom chtěli mít ideálně ostré vše, takže taky jsou zase ve výhodě cropy.

Výdrž baterie

Všechny zcradlovky bez vyjímky mají průhledový optický hledáček, který nepotřebuje elektřinu a totéž platí i závěrce, která je mechanická. Naproti tomu bezzrcadlovka má úplně vše elektronické, čili konzumace energie z baterie je dramaticky větší. Namísto i několika tisíc fotografií tak baterie zpravidla vydrží jen několik stovek fotek. Leč naproti zrcadlovce lze bezzrcadlovku (nebo alespoň FujiFilm) nabíjet přímo z Power Banky, čili je zde možnost nabíjet i za cesty.

Rozuzlení co koupit

Jak vidno vybrat si ten správný foťák není až tak jednoduché a cenové rozpětí se ještě neustále zvětšuje. Canon např. nedávno uvedl již čtvrtou generaci modelu 5D, která ještě pár let zpět okupovala částku okolo 50tis. a dnes již překročila 100tis. Naproti tomu „začátečnické“ zrcadlovky již stačily spadnou pod 10tis.

Na internetu však najdete spousty podobně zapálených lidí a tak nebývá špatnou volbou si nejrpve rozmyslet co chci fotit a pak se podívat s čím fotí fotografové stejného žánru.

Dvojboj: Canon EOS 450D vs. Canon EOS 40D a Canon Speedlite 430 EX II vs. Nissin Di866 Speedlite

Tento článek rozhodně není recenzí ani na jeden z produktů uvedených v nadpise, ale budu se snažit popsat rozdíly, na které jsem během krátkého používání všech čtyř produktů přišel. Ono je již na nějaké recenze i docela pozdě, jelikož ani jeden z modelů již nový nekoupíte. Vzhledem ke krátkému času používání doufám, že článek nebude obsahovat nepřesnosti. Pokud ano, ozvěte se.

Canon EOS 450D vs. 40D

Nejprve začnu foťáky. Již několik let vlastním Canon EOS 450D a který jsem již úspěšně vykoupal v moři, díky němuž mi odešel USB konektor na foťáku do věčných lovišť. Obvykle se člověk bez tohoto konektoru úplně obejde – fotky nahrávám přes čtečku karet u počítače – až na jeden případ a tím je focení v ateliéru a právě jedno takové jsem měl domluvené.

Proto jsem rád využil nabídky Jarky kolegy a vypůjčil si na ateliérové focení jeho už starší kousek Canonu EOS 40D (byl na trh uveden v roce 2007, tedy rok před mým EOS 450D) , hlavně kvůli funkčnímu USB. Až v ateliéru jsem ale přišel na to, že i když by se na první pohled mohl zdát EOS 40D jen lépe opláštěným EOS 450D není tomu úplně tak a velice mě překvapila jeho rychlost, která je opravdu někde jinde. Toto možná běžný smrtelník fotící do Jpegu neocení, ale já používám s oblibou kombinaci RAW+Jpeg a tam už jde o rychlost opravu hodně, jelikož to jsou docela objemná kvanta dat. EOS 40D je i krapet větší, čili se lépe drží a má opravu úžasné kolečko a minijoystick – na toto si lze zvyknout opravu rychle.

Zaujala mě i volba ISO, která neskáče po stovkách ale 50, což ale na druhou stranu z dnešního pohledu beru spíše jako mínus. Než se člověk prokliká k nějaké vyšší hodnotě tak to chvíli trvá. Nezkoumal jsem ale, zda se to někde nedá nastavit.

Ostření vypadá velice podobně, resp. žádnou změnu jsem nezpozoroval a oba modely mají shodně pouze 9 ostřících bodů, což je opravu někdy sakra málo. Totožné by měly být i LCD displeje a stejně jak nadávám u mého EOS 450D i zde nemohu nešetřit kritikou. I při velkém přiblížení fotky vypadají na LCD šíleně neostře. Já naštěstí fotil přímo do notebooku, čili jsem tuto neduhu protentokrát obešel.

Závěrem Canon EOS 40D je rozhodně lepším foťákem a to nejen v obalu fotoaparátu ale i vnitřnostech – i když se často navenek tváří jako přístroje sdílející kde co.

Canon Speedlite 430 EX II vs. Nissin Di866 Speedlite

Shodou okolností mi po cca 6 měsících odešel můj nový blesk Nissin Di866 Speedlite a putoval tedy na reklamaci. Jelikož jsem ale externí blesk potřeboval, půjčil jsem si tentokráte od jiného Jarky kolegy Canon Speedlite 430 EX II. Měl jsem s menšího Canonu trochu obavy, ale nakonec svou roli ustál více než obstojně. Na začátek poznamenám, že cenově jsou blesky téměř totožné, nicméně v případě modelu Nissinu se jedná o nejvyšší řadu blesku, která má ambice konkurovat výkonem a funkcemi Canonu 580 EX.

A co jsem tedy vypozoroval za rozdíly? Canon je předně mnohem lépe dílensky zpracován. Plast je opticky hezčí, lépe do sebe zapadá a blesková hlava není pouze z plastu nýbrž obsahuje kovové součásti. Rovněž uchycení na fotoaparát, resp. aretace tohoto uchycení má Canon mnohem lépe vyřešen. Canon má na sobě napsáno „Made in Japan“, Nissin „Made in China“ – i to stále ještě mnohé vypovídá.

Kde však získává body Nissin je v systému zandávání baterií, kdy ty jsou u Nissinu v plastovém pouzdře, do kterého se baterky opravdu dobře dávají a velice jednoduše pak zasunutí do samotného blesku. Naproti tomu Canon nic takového nemá, a baterie se velice špatně vytahují – a nebo jsem alespoň neměl ten správný cvik.

Canon ztrácí rovněž absencí bílé zasouvací odrazky v blesku, nicméně toto není nikterak důležité, jelikož to lze velice jednoduše nahradit třebas vizitkou. Co je ale už horší je že Canon 430 EX II neumí být jako master blesk a není tedy možné z něho řídit a odpalovat jiné blesky. Naštěstí tedy umí fungovat alespoň jako slave blesk. To Nissin si poradí s oběma režimy. Nissin má ještě navíc i stroboskopický blesk, nicméně jeho použití je opět hodně úzké.

Kdybych znovu stál na rozcestí mezi tím zda si koupit o řadu nižší, ale kvalitativně povedenější Canon a nebo funkcemi zdatnější Nissin tak by již volba rozhodně nebyla tak jednoznačná, i vzhledem k tomu, že se mi blesk opravdu brzy pokazil. Na druhou stranu v některých situacích výkon blesku u Canonu může chybět a pak je ušetřených cca 6tis. u Nissinu docela znát. Pokud však blesk hodláte používat bez větších úmyslů, tak se mi nyní jeví lepší volbou Canon. Pro větší použití bych zvolil Nissin a nebo si připlatil za Canon 580 EX.

Narozdíl od prvního srovnání foťáků, které bylo tak trochu spíše jen pro mě, v tomto druhém srovnání jsou produkty, které oba můžete nyní koupit.

 

Pitvání foťáku – Canon EOS 450D

Před pár lety jsme se během letní dovolené na Krétě vydali na opravdu nádherný výlet do zátoky Gramvousa, které má hned několik lákadel. Jednak je tam hrozně málo lidí, jelikož se tam člověk nedostane jinak než po moři a nebo přes opravdu obrovskou horu, dále je tam opravdu nádherně čirá a barevná mořská voda, a v neposlední řadě je tam opravdu mělké dno a krásně teploučká voda.

Nicméně tento článek není o Krétě takže proč o tom vlastně píšu? Člověk na tomto místě hrozně rozdivočený. Tu běží tam, a za chvíli se zase podívat o kus vedle. Já jsem ještě v této době neměl speciální fotobatoh a tak se mi při brouzdání asi 15cm hladinou moře stalo to, že se mi otevřel batoh a foťák mi vypadl přímo do moře. Opravdu nepříjemný pocit vzhledem k tomu, že foťák toho ještě neměl mnoho zasebou. Tím jsem s focením pro ten den skončil a další den se hrozil toho co se stane až ho zkusím zapnout. Naštěstí podle všeho to odnesl pouze objektiv Tamron 28-75mm 1:2.8 MACRO (i toho objektivu bylo hodně škoda, budiž mu země lehká).

Tělo Canon 450D vypadalo absolutně bez závady – nečekal jsem že foťák této třídy může vůbec přežít vymáchání v mořské vodě, v které ležel přibližně 3sec. úplně ponořen, nicméně ve vypnutém stavu. Ještě, že jsem měl sebou ještě jeden objektiv a tak jsem zbytek dovolené odfotil se Sigmou 20mm 1.8.

Po příjezdu z dovolené jsem však přeci jen závadu našel a to nefunkčnost USB, která byla zřejmě způsobena tím, že jsem měl nedokonale dovřen gumové těsnění. Dlouhou dobu mi tento problém vůbec nevadil, až do doby kdy jsem pocítil potřebu fotit přímo z počítače, resp. mít možnost bezprostředně po stisknutí spouště si prohlédnout fotku na velké monitoru. A tak jsem se odhodlal k rozebrání Canonu 450D, abych se pokusil nějaký způsobem vyčistit nefunkční USB konektor.

Při rozebírání si člověk uvědomí jak přesně je foťák uzavřen, jelikož je potřeba odšroubovat opravdu velké množství šroubků a i tak se zadní strana foťáku hned lehce neodklopí. Já postupoval krok za krokem podle videa, které jsem přiložil na konec článku a žádné překvapení se nekonalo. Rozhodně bych se do rozebraní nepouštěl bez shlédnutí podobného videa.

A vpravo už je vidět onen problematický USB konektor. Bohužel i přes všechnu snahu se mi jeho funkčnost nepodařilo obnovit, což značně komplikoval fakt, že je celý uzavřen v kovovém pouzdře do kterého bych se zřejmě podíval jen jednou. Na spodním lemu těla jdou ještě vidět kousky mořské soli. Dál se naštěstí nedostaly.

Pokud se tedy pohybujete s foťákem okolo vody doporučuji opravdu obezřetnost. Pokud už by se vám náhodou stalo něco podobného jako mě rozhodně foťák hned nezapínejte a nechte ho pořádně vyschnout. Pokud by ani poté foťák nefungoval doporučoval bych ho asi spíše dát do nějaké opravny než se ho pokoušet oživit v domácích podmínkách. Mě by se to přeci jen kvůli USB zřejmě nevyplatilo.