Jak jsem prodal staršího MacBooka Pro 15″

Před lety jsem sepsal článek o tom, jak přecházím „zpět“ na jablečný systém OSX a že jsem se rozhodl pro koupi tehdejší úplné novinky Apple MacBooku Pro 15″ v provedení Retina, který dnes již to mohu napsat byl tehdy takovou malou evolucí – minimální tloušťka, malá hmotnost, absence CD mechaniky a síťového konektoru, integrovaná RAM přímo na desce, speciální SSD disk a zejména úchvatný dislej z rozlišením 2880x1800px při 15″.

Léta běžela a notebook sloužil úžasně – ano je zde minulý čas a za chvíli se dozvíte proč – bez jediného zaváhání a co je úžasné bez jediné reinstalace se všemi upgrady a stále ve svižném tempu. O tom si človek s Windows mohl nechat tak akorát zdát.

S příchodem letošního roku jsem se rozhodl změnit ve svém dosavadním životě hned dvě zásadní věci – přestěhoval jsem se zpět do Prahy a nastoupil do nové práce. A právě druhá změna souvisí s minulým časem mého MacBooku. V nové práci jsme si totiž na české poměry velmi neobvykle mohli vybrat z dvou notebooků – Lenovo T440 a nebo MacBook Pro 15″. Ano a já si vybral MacBook a tak jsem měl dva téměř totožné stroje – pracovní má větší paměť 16GB, ale jen integrovanou grafiku Iris Pro – zbytek parametrů je na první pohled víceméně stejný – úžasné že? Po třech letech můj starý notebook obsahoval konfiguraci podobnou aktuálním modelům – tak hodně tehdy byly první MacBooky napřed – a nebo jsou teď tak pozadu? 🙂

IMG_6876-Edit

Téměř půl roku jsem se rozhodoval jak tuto situaci vyřešit. Nejprve jsem zvažoval můj notebook někomu pronajmout a časem tak mít možnost si ho vzít zpět, ale jelikož se to i po několika měsících nikam neposouvalo přišlo rozhodnutí se s ním definitivně rozloučit a dát ho k prodeji. Nejsem nějaký vetešník a tak mám víceméně nulové zkušenosti s prodejem starších věcí – většinou se je snažím udat někomu v rodině 🙂 a tak jsem se pídil po zkušenostech kamarádů.

Jeden z nich, Mojmír, prodával shodou okolností před pár lety také MacbookPro ale 13″, když přecházel na verzi s Retinou a doporučil mi zkusit bazos.cz a aukro.cz s tím, že se mám připravit na prapodivné týpky nabízející směšné ceny. Bazoš se mi zdál na začátek jednodušší a tak jsem začal tam.

Hned druhý den se ozval týpek, že by měl velký zájem a že se zastaví. Několikrát posouval termín až jsme se konečně setkali. Už po pár minutách jsem ale z něj měl hodně divný pocit a chvíli si říkal jestli se nezvednu a neodejdu – ale překonal jsem se. Zkoušel různě smlouvat, kontroloval notebook snad tisickrát, několikrát někam volal – bylo to divné – tu se mi nezdálo smítko na monitoru, tu zase oděrka na boku a nakonec ani zdroj. Nakonec souhlasil s tím, že si potřebuje vybrat na pobočce ČS, která však před půlhodinou zavřela – byl pátek odpoledne. Nebudu to natahovat. Nejprve, že se staví v sobotu dopoledne, pak odpoledne pak v neděli přestal úplně komunikovat.

Další na řadě byl zřejmě student, kterému ale hodně vadilo, že notebook už není v záruce a tak to nakonec vzdal.

Mezi dalšího vážného zájemce se stihli vložit hned dva – a nebo možná jen jeden – filutové, kteří mi nabízeli o 8, resp. 7tis. méně než jsem měl v inzerátu, což mě přiznám se dost překvapilo. Nicméně prý je to normální taktika to takto zkoušet a pokud někdo potřebuje rychle peníze tak na to může kývnout – to ale nebyl můj případ a tak jsem jim na „bezva“ nabídky ani nereagoval.

Druhý den potom co mi skončila aukce na aukru (neúspěšně) se mi ozval třetí týpek, že notebook určitě bere, ale že je z Plzně a potřebuje si nějak domluvit auto do Prahy. Už jsem byl poměrně skeptický, ale chlapík vypadal, že notebook skutečně chce a opravdu dorazil. Byl to naopak velmi příjemný prodej a ještě mi psal z domu SMSku, že je velmi spokojený 🙂

IMG_6879-Edit

Doufám, že nějakou dobu nebudu muset nic staršího prodávat, jelikož to není nic co bych si užíval a po tom jak notebook výborně sloužil a taky kolik mě stál korun mi ho bylo líto. Ale život jde dál 🙂

Zpátky z Windows na (Mac) OS X

Přibližně před rokem a půl jsem zde publikoval článek Končím s platformou MacOSX – zatím a od té doby se situace poněkud zase změnila. Začal jsem se mnohem více věnovat fotografování a hlavně jsem téměř opustil koncertní focení a začal se nejprve věnovat focení produktovému (zejména tedy jídlu :-)), abych po jednom supr týdenním workshopu na Hvaru zabrousil do oblasti další a tou je portrétní a fashion fotografie.

Po téměř výlučné práci v Lightroomu jsem tak opět začal fotky upravovat i ve Photoshopu, koupil si tablet Wacom Intuos 5 Touch pro kreslení ve Photoshopu a začal mít potřebu něco udělat s mým PC vybavením. Můj už poněkud starší stolní počítač Intel Core Duo 2, ale s 12GB paměti sice víceméně dostačuje, ale to už se nedá říct o LCD monitoru Samsung SyncMaster 2253. První kolo tak bylo o výběru nového monitoru, jenže jsem mezitím čím dál častěji zjišťoval, že mám potřebu fotky upravovat i nejen doma, a tahat sebou stolní počítač není jaksi úplně pohodlné a tak jsem se dostal k výběru notebooku.

Nebudu to zde nějak podrobně popisovat, jelikož by to vydalo na celý článek, nicméně po zváženích všech pro a proti jsem nakonec skončil u 15″ Apple Macbooku Pro a tak jsem zpět na OS X. Btw. pokud by někdo uvažoval o více přenosné variantě, je ve hře kromě 11″ a 13″ Apple MacBook Air také podle mě vydařený a velký konkurent Asus Zenbook také s 11″ a 13″ modely.

Po několika měsících práce mohu říct, že již pomatení s klávesovými zkratkami na Windows a OS X (a také tak trochu jiné klávesnici) pominulo a jsem schopen se přepínat podle potřeby a neplete se to. Je to tedy vypadá to jen otázka času a zvyku – svým způsobem jakoby člověk řídil dvě auta – obě mají stejný účel, ale s každým se jezdí tak trochu jinak.

Z hlediska softwarového vybavení a fotografování nenastává žádný problém – tedy pokud nepoužíváte třebas u nás hodně rozšířený Zoner Photo Studio, který je a zřejmě vždy bude jen pro Windows. Naproti tomu zatím všechny produkty Adobe, tj. zejména Lightroom a Photoshop pro OS X existují. Z kancelářských balíků mi zatím skvělou práci odvedl LibreOffice. A s tím si  na tu mou „práci“ vystačím.

Hw: Jak si postavit vlastní domácí WiFi síť?

Je tomu pár týdnů co jsem stal před otázkou v nadpisu tohoto článku a o své nabité postřehy bych se rád podělil. Jak tedy postupovat pokud si doma chcete taky vytvořit bezdrátovou síť?

Než půjdeme do obchodu

Nejprve je potřeba si rozmyslet kolik počítačů budeme propojovat a co všechno by taková síť měla obsahovat. Má situace byla vyloženě modelová a podobnou bude řešit jistě většina, tak tedy dva počítače v jednom bytě a jedno připojení pomocí kabelového modemu, přičemž každý počítač může být v jiném pokoji a „centrála“ sítě bude hned u kabelového modemu. S uvedené situace vyplývá, že jsem potřeboval jednu „centrálu“ sítě a dvě síťové bezdrátové karty do počítačů vše s tím nejzákladnějším dosahem signálu.

Zařízení první – „centrála“ neboli router
router

Prvním zařízením, které bylo potřeba vybrat byl bezdrátový router, který se postará o určité přemostění mezi internetovou síti a nově vznikající sítí domácí. Mé požadavky na další funkce byly možná mírně specifické, ale většinou jsou již obsaženy i v těch nejlevnějších routerech. A nemalou roli samozřejmě hrála i cena a značka. Nakonec jsem si vybral pěkný malý router firmy Ovislink s označením WT-2000R, který jsem zakoupil v CzechComputer. Mezi základní funkce routeru patří funkce brány do sítě WAN (zde napojujeme „internet“), 4portový Ethernet Switch (pro připojení 4 počítačů kabelem) a v neposlední řadě také 2,4GHz Access Point pro bezdrátovou síť. Kromě těchto základních funkcí umí router i další vychytávky jako např. firewall, filtrování dle MAC adres, šifrování, tvorbu tunelů a další věcičky. Celý router je navíc velice snadno konfigurovatelný přes webové rozhraní.

Zařízení druhé – bezdrátové síťové karty do počítačů

sitovka

Dalším z rozhodnutí bylo vybrat síťové karty pro bezdrátovou síť. Vzhledem k již předem vybranému routeru to nebylo rozhodnutí složité, tedy volil jsem stejnou značku a vybral si opět firmu Ovislink a karty s označením WT-2000PCI a zakoupit také u společnosti CzechComputer.

Konfigurace

Tím bylo vše z oblasti hardwaru a zbývalo již „jen“ vše zapojit a nakonfigurovat. Na začátku doporučuji zapojit router k počítači přes pevný kabel – tím máme jistotu, že se na něj připojíme bez konfigurace – a do prohlížeče zadáme adresu https://192.168.1.254 a uživatelské jméno „admin“ heslo „airlive“. Můžeme použít i rychlý wizard, jelikož na základní odzkoušení není opravdu potřeba nic složitě nastavovat. V dalším kroku nainstalujeme síťové karty z přiložených CD a pokud po restartu nenajdou žádnou bezdrátovou síť, tak se pokusíme nastavit IP adresu ručně. Jako IP adresu volíme nějakou z rozsahu 192.168.1.XXX a jako bránu nastavíme adresu routeru, tedy 192.168.1.254. V dalším kroku pak již můžeme zapnout získání adresy pomocí DHCP, jelikož i takovou funkci router má a pomocí webového rozhraní případně nastavit ip adresy jaké se mají jednotlivým počítačům dle MAC adresy síťového adaptéru přidělovat.Doporučuji také zapnout u WiFi zapnout přístup do sítě jen povoleným MAC adresám – aby se vám do sítě nepřipojil nějaký soused 🙂 – a také zvolit nějaký z nabízených způsobů šifrování.

Tím bychom měli mít nastavenu komunikaci mezi počítači a routerem a poslední věcí je připojení kabelu internetu. Ten stačí pouze zapojit, IP adresu si router získá sám a provede i vše ostatní a pokud není problém někde jinde vše by již mělo fungovat. Je to opravdu triviální.
Mě osobně zabralo nejvíce času nastavit u první síťovky nalezení bezdrátové sítě – doporučuji si v prvotní fázi dát počítač blízko routeru, abychom vyloučili problém se signálem. Kdo má notebook ocení výhody bezdrátové sítě ještě mnohem více, ale i u stolního počítače je příjemné, že se po zemi nemusí nikde potulovat kabely a počítač můžete za čas bez problémů přemístit.