První ze série článků věnujících se gurmánskému tématu, bude pojednávat o mléku, které u mě patří bezesporu mezi přímo pochutiny bez kterých se neobejdu :-). Mnoho z nás jej zřejmě pije a možná o něm zdaleka tolik neví a je docela možné, že si již položili otázku a nebo ji alespoň zaslechli, zda je vůbec pití mléka zdraví prospěšné. Na tuto otázku se v tomto článku pokusím pomocí různých faktů odpovědět.
Občas se člověk setká i s dotazem, zda-li je vůbec mléko zdravé? Podle všeho co jsem vypátral, mohu s klidným svědomím prohlásit – Ano, pokud nejsou při jeho výrobě a skladování porušeny základní předpoklady.
Mléko má tak vysoký význam v lidské výživě – má roli nutriční (výživovou), ochrannou i detoxikační (odstraňuje jedovaté látky). Z nutričního hlediska hrají významnou roli zejména mléčné bílkoviny, které činí ve mléce přibližně 3,4%.
Při spotřebě mléka je nejzávažnějším problémem z výživového hlediska především obsah tuku. Mléčný tuk obsahuje nejvyšší podíl nenasycených mastných kyselin při srovnání s jinými živočišnými tuky, které mohou při větší spotřeba způsobit zdravotní rizika, zejména se zřetelem na výskyt onemocnění srdce a cév.
Mléko obsahuje i určité množství cholesterolu (v závislosti na % tuku), ale nemá vliv na zvyšování hladiny cholesterolu v krvi, dokonce mléko s dvouprocentním a nižším obsahem tuku cholesterol v krvi snižuje.
Dalšími užitečnými látkami obsažené v mléce jsou vitamíny a vápník (cca 1100 mg/l), jehož nedostatek se značnou měrou podílí na vzniku osteoporózy (řídnutí kostí), která bývá ve vyšším věku příčinou zlomenin končetin. Kromě tohoto má vápník dle studií pozitivní vliv na hubnutí, jelikož vysoká hladina vápníku v těle nedovoluje vznik nových tukových buněk a platí tak vztah: „Čím více mléka pijete, tím jste štíhlejší“ (platí zejména pro mléko s nízkým obsahem tuku). Mléko a mléčné výrobky je zároveň nějvětším přirozeným zdrojem dobře využitelného vápníku pro lidský organismus. Koncentrace vápníku v mléce nezávisí na obsahu tuku.
Nízkotučné mléko má pozitivní podíl v prevenci nádorových onemocnění. Určité problémy může vyvolávat mléčný cukr – laktóza. U některých lidí (s přibývajícím věkem jejich procento stoupá) se může vyskytovat nesnášenlivost mléka na základě nedostatku enzymu, který mléčný cukr rozkládá (kojenci jej mají naopak nejvíce, jelikož lidské mléko při kojení má obsah mléčného cukru ještě vyšší). Kravské mléko je pak potřeba v případě alergie nahradit kozím a nebo sójovým mlékem, popř. mléko zcela vynechat.
Jaký je rozdíl mezi láhvovým a krabicovým mlékem?
Velmi rozšířená je představa, že do krabicového mléka (někdy též označováno trvanlivé) jsou přidávány další konzervační látky, což však není pravda – prodloužení trvanlivosti se dosahuje výhradně tepelným ošetřením mléka, tzn. žádné konzervační látky se již do mléka nepřidávají. Jediný rozdíl mezi láhvovým a krabicovým mlékem je tak v jeho trvanlivosti a jeho ceně.
Druhy kravského mléka prodávaného u nás
U nás lze běžně sehnat v obchodě tři druhy kravského mléka:
- plnotučné, s obsahem tuku nejméně 3,5 %
- polotučné, s obsahem tuku 1,5 – 2 %
- odtučněné (odstředěné), s obsahem tuku nejméně 0,5 %
Podle trvanlivosti se pak mléka dělí na:
- čerstvá, s dobou trvanlivosti 3 – 5 dní, prodávaná v skleněných lahvích, PE pytlících, krabicích z povoskovaného papíru
- s prodlouženou dobou trvanlivosti (až 10 dní), prodávaná v PET lahvích nebo hermeticky uzavíraných krabicích s PE uzávěrem
- trvanlivá mléka (trvanlivost 3 – 6 měsíců), která jsou prodávána v krabicích s vrstvami papíru, plastu a hliníku (tzv. „obaly typu Tetra Pak“), tato mléka lze do otevření uchovávat i při pokojové teplotě
Kravské a nebo kozí mléko?
Kozí mléko je biologicky cenným nápojem, který obsahuje minerální soli, množství vápníku, hořčíku, sodíku, draslíku a fosforu, soli stopových prvků: mědi zinku, manganu, titanu, chrómu a kobaltu, vitamíny A, B1, B2, B12, C, D, E a kyselinu listovou. Množství bílkovin je vyšší než v kravském mléku, důležitý rozdíl však spočívá v jejich složení, to je pravděpodobně důvod, proč organizmus některých lidí snáší kozí mléko podstatně lépe než mléko kravské. Lepší stravitelnost je způsobená rozměry a složením tukových částic, které se podobají mléku mateřskému. Tuk kozího mléka je přirozeně homogenní a tím lépe stravitelný.
Kozí mléko z různých důvodů nemůže konkurovat mléku kravskému a produkuje se prakticky výhradně v rámci malochovu pro domácí spotřebu či přímý prodej. Mezi dva hlavní důvody patří vyšší produkční schopnost a efektivita krav a fakt, že kvalita kozího mléka více závisí na kvalitě krmiva než je tomu u kravského. Koza má totiž větší tendenci převádět do svého mléka jedy a choroboplodné organismy, které se do ní dostanou.
V kozím mléce je laktózy asi o 10% méně než v kravském. Chemicky je v obou druzích mléka laktóza totožná.
Rozdíly ve složení kozího a kravského mléka má za následek rozdíly ve fyzikálních vlastnostech. Např. kozí mléko má nižší tepelnou stabilitu, zatímco ústojná schopnost je u kozího vyšší než u kravského mléka.
Navíc kozí mléko má neobyčejně bílou barvu, která je výsledkem nepřítomností karotenů v tuku. Nadto tukové kuličky v kozím mléce jsou velice malého průměru. Toto má za následek vyšší rozptyl světla dodávající mléku neobyčejně bílý vzhled.
Výše napsané ovšem neznamená, že by kozí mléko bylo nekvalitní. Naopak, kozí mléko lze vyhodnotit jako kvalitnější, lépe stravitelné a zdravotně prospěšnější než kravské, ovšem pouze za předpokladu, že je dbáno na vysokou kvalitu krmiva.
Čerstvé kozí mléko má lehký nádech „koziny“. Tento nádech je způsoben přítomností krátkých mastných kyselin – kaprinové, kaprylové a kapronové. Čerstvé řádně ošetřené kozí mléko je obyčejně naprosto bezvýrazné chuti.
Silná, pronikavá pachuť po kozině je zapříčiněná buď nehygienickým dojením koz, některým krmivem, špatným zpracováním a skladováním mléka nebo jeho zkažením.
Pijme mléko, ale s rozumem
Vysoká spotřeba mléka je obvykle provázena vysokou spotřebou živočišných bílkovin (obé je typické pro hospodářsky rozvinuté, bohaté západní státy). Když se tělo tohoto nadbytku bílkovin zbavuje, používá přitom mimo jiné vápník – a ten je nejsnáze dostupný právě z kostí. Osteoporóza není nemocí zejména z nedostatku vápníku, ale také nemocí z životního stylu charakterizovaného nadbytkem potravin živočišného původu, nadbytkem tuků, cholesterolu, (živočišných) bílkovin a rafinovaných potravin – a charakterizovaného též nedostatkem pohybu.
Je známo, že děti živené kravským mlékem mívají obvykle těžší a silnější kostru než děti živené mlékem mateřským. Je to pochopitelné. Tele dospěje za dva roky, dítě za dvacet let. Vysoký obsah vápníku v kravském mléce, kterým je živeno lidské „mládě“, toto nutí vylučovat nadbytečný vápník močí a stolicí – což představuje pro jeho orgány práci navíc a současně předčasné opotřebení těchto orgánů.
Jak skladovat mléko?
Trvanlivost mléka se velmi liší podle způsobu zpracování a druhu balení. Obecně je vhodné skladovat mléko ve spodní části lednice, kde je teplota nižší než nahoře. Otevřené mléko vystavené teplu aktivuje bakterie, které mléko zkazí rychleji, než když je chlazené.
Některé studie naznačují, že mléko balené v průsvitných plastikových obalech je citlivější na znatelné ztráty riboflavinu a vitaminu A pod fluorescenčními světly používanými v supermarketech.
Závěrem
Po zjištění všech těchto výše uvedených faktů se můj názor na mléko nezměnil, ba či naopak jsem si tím více jist, že je dobře pokud si ho dopřávám. Nezbývá tedy než všem tento „nápoj“ doporučit a v některém z dalších článků se budu věnovat kakau, kterým lze mléko ještě trochu vylepšit 😉