Tak se nám dnes (v době zveřejnění platí že včera) trochu protáhla příprava oběda a já si při něm zapl ČT2. Nejprve vysílali Gamepage, poté Pomeranč a následoval pořad o kterém chci napsat poněkud více – záznam z živého koncertu Toma Jonese (natočeno v roce 2002). Musím se přiznat, že jsem na tohoto pána světového formátu poněkud v záplavě domácích koncertů a zahraničních „vypalovaček“ v rádiu zapoměl a to víc jsem rád, že mi tento pořad neutekl a mohl si tak připomenout i pro mě známé hity.
Co k pořadu napsat? Určitě to, že člověku až vyráží dech kolik člověk v jeho letech (narozen 1940, ve znamení Blíženců, tedy jako já 😉 ) vydrží. Celkově se nabízí srovnání s Karlem Gottem, který je velice podobný jak žánrově tak i věkově (narozen 1939, ve znamení Raka), ovšem jejich výkony již tak podobné nejsou. Tom Jones je zpěvák světového formátu, náš Karel pouze lokálního. S řekněme „show“ je to taktéž rozdílné. Narozdíl od Jonese Karel většinou jen tak pomalu přešlapuje a občas udělá pár kroků sem a tam a celkově je jeho vitalita horší. Ale zpět k Tomu Jonesovi. Bylo až zarážející kolik hitů nejprve odzpíval sám a teprve následně jej převzala nejedna kapela či interpret. Při pohledu na jeho kompletní diskografii člověku málem vypadnou oči z důlku – pokud jsem správně počítal, tak má na svém kontě 43 desek, což je jistě číslo úctyhodné. Kromě širokého repertoáru vyniká i překrásným hlasem, výbornou doprovodnou kapelou a hlavně i nenudným přednesem svého reportoáru – alespoň z pohledu diváka u televize to prostě byla show.
Jsem rád, že jsem si opět doplnit hudební cizokrajné mezery a rovnou jsem doplnil svou sbírku songů a jednu desku největších hitů – je to příjemný poslech.
Na obrázku po levé straně je Tom Jones v Cilla show z roku 1968.
Na závěr uvádím profil pořadu, tak jak jej prezentovala ČT:
Tygr z Walesu a jeho hity – Drsně zabarvený, dramatický baryton světového popu, velký přírodní talent dělnického původu, poprvé vystoupil v televizi ve svých dvaceti letech (1962). Jeho prvním hitem bylo It´s Not Unusual, s nímž se vyšvihl na špičku britského žebříčku. S titulní melodií z filmu What´s New Pussycat pronikl na americký trh – získal tehdy svou první cenu Grammy. Stačí jmenovat jeho další hity: Green, Green Grass Of Home, Funny Familiar, Delilah nebo Fever Zone. V USA triumfoval bestsellery: Live In Las Vegas (1969) a Live At Caesar´s Palace (1971). Mezitím sice někdy koncertoval, hrál i ve filmu, ale hlavní proud popu běžel mimo jeho žánrové a stylové zaměření. Konec 90. let znamená pro Toma Jonese šťastný návrat na světová pódia. Slavné písně znějí ve svěžích, nikoliv pouze oprášených aranžmá. A Jonesova energií sršící hlas zní lépe. než kdy předtím. Výrazný melodik zahrnul do svého repertoáru i hip hop a funk, aniž by se vzdával bigbandového swingu, křtěného soulem.
Je to opravdu borec,zpěvák světového formátu.
Jeho nádherný mužný hlas,ta síla,barva,to je fakt úžasný..