SW: ICQ Spy – prásárna a nebo užitečná věc?

Včera jsem měl v práci naditý den a proto jsem se rozhodl, že se pro všechny lidi „udělám“ na ICQ Invisible (tj. neviditelný). Vzhledem k tomu, že jsem již kdysi vypátral jak tohoto v Mirandě (můj klient pro ICQ) docílit neváhal jsem a vyhledal potřebný plugin (rozšíření pro Mirandu).

Po zběžném prohlédnutí „co to umí“ jsem zjistil, že kromě oné požadované funkčnosti zneviditelní pro všechny je zde ještě jedna funkčnost, která souvisí s nadpisem tohoto článku a to vyhledávání osob, které nemám vidět, tj. mají u sebe nastaveno, že jsou neviditelný, a nejsem na seznamu lidí, kteří je mají vidět.

Dnes se mě někteří ptali proč jsem nebyl včera online a tak jsem bez ostychu prozradil, že jsem se prostě před nimi skrýval, protože jsem měl hodně práce a ono se soutředit na práci, pokud Vám stále někdo píše není, kór pro mužského, až tak jednoduché. Při té přiležitosti jsem začal s Qwerťákem probírat i onu druhou funkčnost, kterou nazvěme jako v titulku článku ICQ Spy. Qwerťák to hned okomentoval: „tak to je pěkná prasárna“, ovšem s dovětkem, kde by se ten plugin dal sehnat :-D. Otázka tedy zní je takovéto vyhledávání lidí, kteří jsou invisible a nemají dotyčného v seznamu osob, kteří jej mají vidět, morální či se naopak jedná o užitečnou věc? Já s tímto momentálně žádný morální problém nemám a proto mi nečiní problémy se k takovému sledování ostatních i zde na blogu přiznat. Nikomu tím neubližuji, jen si občas takto mohu potvrdit zda ona osoba skutečně není delší dobu na ICQ a nebo se jen skrývá. Rozhodně ji nezačínám hned jakmile vidím, že tam skutečně je psát. On totiž obyčejně člověk pro tento invisible mód důvod má, pokud ho tedy nepoužívá pořád.

Na obrázku po levé straně lze vidět, jak se ono nalezení osoby vlastně projeví. Ano, nyní objevím skutečně každého. A teď možná někteří čekají, že zde uvedu odkaz na stažení onoho pluginu. Tak jednoduché to nebude 🙂 Pokud chcete někoho sledovat, tak se musíte sami projevit jako dobří pátrači, stejně jako jsem musel pátrat i já a zde jsou indicie: jedná se o modifikaci souboru ICQ.dll, konkrétně verze ICQOskarJ, která se označuje písmenky „BM“, což je zkratka autora. Tyto informace by pro nalezení pluginu mohly dostačovat.

!++3++!

Život: V Praze napadlo 20cm sněhu ! Kalamita?

Název článků začíná velice podobně jak poslední píseň od Jarka Nohavici Ladovská zima a není to zcela náhodou. Začaly již totiž chodit emaily s tímto předmětem a myslím, že je téměř jisté, že inspirací jim byla pasáž právě z oné písně, jejíž část zde uvedu: „Na ČT1 Studio sníh, Voldanova sedi na saních, A v Praze kalamita jak na Sibiři, tři centimetry sněhu a u Muzea štyři“. O tom zda to takto v Praze skutečně chodí jsem se mohl přesvědčit tento víkend, kdy napadlo přes noc ze soboty na neděli skutečně 20cm sněhu.

V sobotu večer, když jsme šli spát, venku nebylo po sněhu ani vidu a nesněžilo. O to větší překvapení nás čekalo ráno. Vykoukl jsem z okna a chvíli jsem se zamyslel jestli jsem opravdu v Praze a ne na horách. Ano venku v tu chvíli bylo min. 20cm. sněhu a stále sněžilo. Kdo nezažil v zimě alespoň víkend v Praze, tak se mu to zřejmě nebude znát nic divného, však přeci kolikrát napadne i půl metru sněhu, ale v Praze? Je skoro umění zahlédnout tam alespoň souvislou vrstvu sněhu a navíc po celý den. Z tohoto důvodu se ani nedivím, že se pak o tom všude mluví, ale co už se mi zdá jako pouze „rýpnutí do Prahy“ je skutečnost, že by tento příval sněhu měl způsobovat nějaké kalamity. Za celý víkend jsem se nesetkal s žádným problémem, který by sníh způsobil a vše fungovalo zcela normálně. Dle vyjádření domorodé kamarádky a tamnějšího tisku to byl jeden z největších přívalů sněhu za posledních 50let a myslím, že Praha v něm obstála. Ovšem stále se nabízí otázka co by se stalo, kdyby byl pracovní den? Je docela možné, že by se vše mohlo vyvíjet jinak a nebo taky nikoliv.

A abych jen neřečnil přikládám obrázek vyfocený telefonem v nedělním poledni v jedné z karlínských ulic.

Blog: Nezemřel jsem – žiju !

Ač titulek může zavádět iluzí, že nyní budu psát o nějaké hrůzostrašné příhodě, která se mě dovedla na hranici života a smrti není tomu naštěstí tak 🙂 … delší dobu – dnes již celkově jeden týden – jsem nevydal ani jediný článek a tak se možná někteří pravidelní čtenáři podivují co se stalo? No vysvětlení je vcelku jednoduché… minulý týden byl vcelku v práci hektický a v pátek jsem odcestoval do matičky Prahy a vrátil se až nyní ;-). Nových zážitků a informací mám v hlavě dostatek, takže jakmile najdu čas začnu to sem chrtit… doufám, že jste se dívali na Anděly 😀

Film: Cruel Intentions 3 – Velmi nebezpečné známosti 3

Tak jsem se chtěl jednou zase trochu při nedělním podvečeru zrelaxovat u filmu. Podíval jsem se tedy na „zásobu“ filmů, které jsem měl na disku a jelikož výběr je již velice úzký,rozhodl jsem se podívat se na film „Velmi nebezpečné známosti 3“. Vzhledem k tomu, že jsem kdysi ještě za dob studiu viděl první díl, tušil jsem do čeho „jdu“. Následujících 85 minut tak mělo znamenat napětí, drama a množství intrik.

Film začínal s úplně jinými herci, oproti prvnímu dílu a tak se dala očekávat spíše podobnost dějová a také že ano. Tři studenti se setkávají na školských kolejích – dva chlapci Jason, Patrick a jedna dívka Cassidy. Už při prvních setkáních Jasona a Cassidy je zřejmé, že se jedná o podobnou dvojici jako v případě prvního dílu, tj. Jason se bude pokoušet neustále Cassidy svádět a vzájemně si budou „nadělovat“ úkoly, kdo koho dostane. Jako první je „na řadě“ Cassidy a má za úkol svést nějakého vysoce postaveného angličana a jako protipól „usmrkance“ Patricka do 48 hodin. Později však zjistí, že Patrick není žádný „usmrkanec“, ale svou neschopnost jen předstíral a byl ve skutečnosti domluvený s Jasonem, aby Cassidy dostal. Druhá sázka je čistě mezi chlapci a úkolem je v případě Patricka dostat zasnoubenou ženu a v případě Jasona zadanou dívku. Oběma se úkol jak jinak podaří splnit, i když v případě Patricka poněkud brutálním vyděračským způsobem za použití dalšího člověka. Nakonec vstupuju hra mezi tři hlavní postavy a oba chlapci se sází o 1dolar, který Cassidy dříve dostane. Cassidy však s Jasonem vymyslí na Patricka past a ten i když Cassidy dostane do postele nakonec skončí za mřížemi za znásilnění. Jason zůstává s Cassidy, prohlašuje že již všeho kvůli ní nechá, leč idyla se nakonec nekoná a Cassidy ukazuje, že vše byla opět jen hra.
Celkově film plný intrik, velice jednoduchého děje, což na druhou stranu v případě ležérní relaxace není naškodu. Tento film je však z těch, které stačí vidět jen jednou.

Další informace k tomuto filmu lze nalézt v celosvětové filmové databázi Imdb.com a nebo v češtine na Československé filmové databázi.

Web: Test osobnosti podruhé + IQ test

Již podruhé přináším „recenzi“ na test osobnosti, který je tentokráte v rámci stejného webu doplněn i o IQ test pro všechny věkové skupiny. První test obsahuje 40 otázek rozdělených po 20 na silné a slabé stránky a úkolem je vybrat jednu z nabízených odpovědí a druhý se skládá z 60 otázek mající za úkol prozkoumat výši vašeho IQ.

Tak jsem zase jednou večer brouzdal včera internetem a nenapadlo mě nic rozumnějšího než si v 23:00 udělat IQ test. A proč zrovna IQ test? Protože jsme v tento den na toto téma doma narazili, resp. jsem se dozvěděl, že jedna má kamarádka prohlásila, že jsem chytrý :-). No vzhledem k tomu, že jsem svým způsobem i skromný člověk, rozhodl jsem se tuto teorii prověřit v praxi právě na IQ testu a začnu tedy ním. A ještě poznámka kde že to vůbec vše najdeme? Tak tedy na adrese www.brno-online.cz/bol/testy.pl

Testujeme si IQ – génius či opice?
Při pohledu na číslo 60 otázek jsem ani nedoufal, že tento test udělám, ale kupodivu šly první otázky velmi svižně a bez nějakého většího přemýšlení. V úvodu testu se píše:
Máte před sebou jeden z nejspolehlivějších testů inteligence, který byl poprvé použit během II. světové války při třídění zájemců o vojenskou službu. Pro vysokou spolehlivost, přesnost a jednoduchost se brzy rozšířil po celém světě a uplatňuje se dodnes. Tento test měří především vrozenou inteligenci a výsledný IQ je málo ovlivněn schopnostmi a dovednostmi, které jsme si osvojili výchovou a vzděláním. Test je určen všem věkovým skupinám a je upraven do podoby obrázků, aby jej mohly řešit i děti.

Pokud to mohou zvládnout i děti tak já zajisté taky a to už jsem pokračoval další a další otázkou. Postupně jsem tak odpověděl na všechny otázky, vyjma jediné s číslem 56. Přikládám i obrázek oné otázky, abyste si také mohli namáhat své mozkové závity :-). Nějakou delší dobu než u ostatních otázek jsem na tuhle otázku něco před půlnocí koukal a nakonec se rozhodl, že ji raději přeskočím. Po zodpovězení všech otázek mě čekalo vyhodnocení výsledků a velice příjemné a nečekané překvapení. Ze všech 59 otázek na které jsem odpověděl jsem chyboval pouze jednou a v součtu s vynechanou otázkou jsem tak dosáhl IQ 131, což není nikterak si myslím špatné číslo. Nemám ale zatím s čím porovnat a navíc se mi zdálo zláštní, že test nebyl nijak časově omezen, jelikož pak by člověk mohl začít vcelku slušně pod rouškou stresu chybovat.
Mohu tak žít s vědomím, že snad nemám IQ houpacího koně – a úspěšné absolvování základní, střední a nakonec i vysoké školy nebylo pouze omylem kantorů a profesorů. Malá odbočka: snažil jsem se jen tak pro zajímavost najít jaká že hodnota se vlastně pod tímto označením „houpací kůň“ skrývá, leč internet mlčí a tak to lze brát pouze jen jako slovní hříčku a zřejmě konkrétní hodnotu pod tímto nehledejme.

Test osobnosti podruhé – potvrdí se předchozí zjištění?
Druhý test jsem dělal spíše víceméně ze dvou důvodů. Prvním byla zvědavost, zda budou výsledky podobné jako v případě předchozího testu osobnosti, který jsem absolovoval před několika dny, a druhým důvodem fakt, že oba tyto testu byly prostě hned vedle sebe, na stejném webu, tak proč jej také nezkusit. U testu pak byla definice: Seznamte se se základními rysy své osobnosti, které před pětadvaceti stoletími objevil Hippokrates – jste sangvinik, melancholik, cholerik nebo flegmatik? Nikdo není stoprocentně nositelem jen jednoho z těchto rysů – výsledek testu vám odhalí vaše hlavní silné a slabé stránky.
Čekalo na mě 40 otázek rozdělených na silné a slabé stránky. U každé otázky, představující jeden řádek, pak byly uvedeny čtyři rozdílné odpovědi, z nichž jsem si měl vybrat tu, která mě vystihuje nejvíce. V případě, že některým definicím neporozumíte, máte k dispozici nápovědu ke všem použitým termínům. A cože mi vyšlo? Že jsem kombinací zejména sangvinika (37,5%) a cholerika (35%), což v mnoha směrem odpovídá i předchozímu testu.

Závěr ?
Pokud má být nějaký, pak IQ test mě velice příjemně překvapil a je jen otázka, zda-li nebyl až příliš jednoduchý. Na druhou stranu člověk by si měl věřit a takový výsledek jistě sebedůvěře jen prospívá. Druhý test osobnosti byl pak jen potvrzením toho předchozího a skutečně nějaké závislosti zřejmě existují. Všem doporučuji si oba testy udělat, člověk neví kdy se můžou nabité zkušenosti hodit. Já například tento test osobnosti absolvoval při pohovoru do České pojišťovny a přeci jen je lepší, když člověk ví „do čeho jde“ – tím ale nechci neznačovat, že by měl záměrně odpovídat nepravdivě a takticky. Ona by ta jeho pravá osobnost stejně časem vyplnynula na povrh, že?