Rubrika: Jak plyne život

Název článků začíná velice podobně jak poslední píseň od Jarka Nohavici Ladovská zima a není to zcela náhodou. Začaly již totiž chodit emaily s tímto předmětem a myslím, že je téměř jisté, že inspirací jim byla pasáž právě z oné písně, jejíž část zde uvedu: „Na ČT1 Studio sníh, Voldanova sedi na saních, A v Praze kalamita jak na Sibiři, tři centimetry sněhu a u Muzea štyři“. O tom zda to takto v Praze skutečně chodí jsem se mohl přesvědčit tento víkend, kdy napadlo přes noc ze soboty na neděli skutečně 20cm sněhu.

V sobotu večer, když jsme šli spát, venku nebylo po sněhu ani vidu a nesněžilo. O to větší překvapení nás čekalo ráno. Vykoukl jsem z okna a chvíli jsem se zamyslel jestli jsem opravdu v Praze a ne na horách. Ano venku v tu chvíli bylo min. 20cm. sněhu a stále sněžilo. Kdo nezažil v zimě alespoň víkend v Praze, tak se mu to zřejmě nebude znát nic divného, však přeci kolikrát napadne i půl metru sněhu, ale v Praze? Je skoro umění zahlédnout tam alespoň souvislou vrstvu sněhu a navíc po celý den. Z tohoto důvodu se ani nedivím, že se pak o tom všude mluví, ale co už se mi zdá jako pouze „rýpnutí do Prahy“ je skutečnost, že by tento příval sněhu měl způsobovat nějaké kalamity. Za celý víkend jsem se nesetkal s žádným problémem, který by sníh způsobil a vše fungovalo zcela normálně. Dle vyjádření domorodé kamarádky a tamnějšího tisku to byl jeden z největších přívalů sněhu za posledních 50let a myslím, že Praha v něm obstála. Ovšem stále se nabízí otázka co by se stalo, kdyby byl pracovní den? Je docela možné, že by se vše mohlo vyvíjet jinak a nebo taky nikoliv.

A abych jen neřečnil přikládám obrázek vyfocený telefonem v nedělním poledni v jedné z karlínských ulic.

Chtěl jsem vrátit můj starší foťák Sony DSC-F828, leč skončilo to neúspěchem, a mě tak zbyly jen oči pro pláč i s ohledem za jakých okolností a po jakém úsilí se toto stalo. Tento článek pak myslím bude pro mnohé poučením, kterak nedopadnout jako já a z mého příběhu se dokáží poučit.

K vrácení fotoaparátu výrobci mi bylo řečeno, že je potřeba buďto tři stejné závady a nebo čtyři rozdílné. Mě „potkaly“ závady různé a proto musel foťák do servisu 4x. První tři opravy proběhly bez problémů, hluboko v záruční lhůtě a bez jakýchkoliv nestandardních záležitostí. Čtvrtá reklamace „vyšla“ bohužel na období, kdy již v autorizovaném servise Sony v Ostravě nepracoval můj kamarád a tak mi bylo v rámci urychlení reklamace doporučeno dát foťák přímo do servisu Sony v Praze.

Epizoda 1 – Foťák do servisu odvezu sám

Jak už to tak bývá, rozhodl jsem se, že fotoaparát zanesu do servisu sám, leč bohužel centrální Sony servis se nyní nachází až ve vzdáleném Chodově – téměř na konečné metra C – a tak se mi bohužel ani v rámci jedné ze svých služebních cest nepodařilo do těchto končin v přijatelném čase dorazit. Rozhodl jsem se proto, že tento způsob není moc perspektivní a napadlo mě proto přenechat tento „úkol“ některému z mých pražských přátel.

Epizoda 2 – Foťák do servisu odveze kamarádka

Rozhodl jsem se pro kamarádku, jednoho z mých největších přátel, kterážto má i nejvíce času. Při jedné z mých posledních cest, kdy jsem se rozhodl tento úkol někomu předat, jsem proto nechal fotoaparát u kamarádky u které v Praze přespávám. Do konce záruky v té době zbývaly nějaké čtyři týdny. Bohužel se začalo – zprvu velmi pozvolna – ukazovat, že jsem si „nevybral“ tu správnou osobu, která je schopna tento úkol svědomitě dovést do zdárného konce. Nejprve trvalo několik dní, než si fotoaparát u kamarádky vyzvedla a dovezla k sobě a pak bohužel ani za 2 týdny nebyla schopná dopravit fotoaparát do onoho místa na Chodově. Dohodl jsem se proto, že si foťák vezmu zpět a reklamaci vyřídím sám, leč bohužel onen jeden pátek jsem se nedočkal všeho co bylo k zanesení fotoaparátu potřeba.

Epizoda 3 – Zachraňujeme co můžeme na poslední chvíli

Zůstal jsem tedy v Praze neplánovaně o jeden den déle, zrušil schůzku s kamarádem v Olomouci, a vše začal v řešit v sobotu. Nejprve bylo potřeba opatřit si zbývající věci k reklamaci a poté jsem se domluvil s pracovním kolegou z naší pražské pobočky, že mu foťák předám v Kobylisech. Předání se díky bohu uskutečnilo bez komplikací a kolega skutečně fotoaparát hned v pondělí zanesl přímo do Sony k poslední čtvrté reklamace v domnění, že je vše tak jak má být a po opravě jsem měl fotoaparát připravený opět funkční u něj v kanceláři.

Epizoda 4 – Zanesení k vrácení do prodejny

Zatím se zdá, že mě menší či větší problémy pronásledovaly neustále, ale to největší a nejhorší bylo teprve přede mnou. Při poslední služební cestě do Prahy jsem se rozhodl, že tentokráte vše dotáhnu už do definitivního konce. Fotoaparát jsem v kanceláři kolegy vyzvedl a vydal se se všemi potřebným doklady do Holešovic do firmy, kde byl fotoaparát zakoupen. Po chvilce čekání v reklamačním oddělení jsem se konečně dostal na řadu. Chvíli pan v příjmu váhal a pořád studoval materiály a poté odešel někam dozadu. Vrátil se asi za 3 minuty s tím, že mi oznámil, že poslední reklamace nebyla v záruční době a že je mu to hrozně líto, ale fotoaparát nelze v takovém případě převzít zpět. Až zde jsem si uvědomil, že onen pátek byl opravdu osudným a v pondělí, kdy kolega odnesl foťák do servisu byl již skutečně mimo reklamační dobu. Jakékoliv argumenty byly tak zbytečné, jelikož jsem věděl, že fotoaparát bude prodejce stejně posílat do Sony.

Epizoda 5 – Zpět do Sony s prosíkem

Požádal jsem proto jsem pracovního kolegu a společně jsme se vypravili s prosíkem přímo do servisu Sony. Přijal nás vcelku příjemný pán, a my ho poprosili zda-li by nemohl datum na poslední opravě posunout o jeden den. Ten chvíli hleděl do počítače, ale pak prohlásil, že je mu líto, ale k tomu on nemá pravomoce a systém mu to neumožňuje. Dal nám však telefonní kontakt na ředitele onoho servisu a že toho máme zkusit požádat. Zkusili jsme mu tedy zavolat, ale ten byl již zpočátku nepříliš vlídný a po přibližně 5minutovém rozhovoru zhasla poslední kapka naděje. Na druhou stranu musím říct, že argumenty nám předložil opravdu pádné tedy, že poslední opravu nám udělali z dobré vůle zdarma i přesto, že byl fotoaparát jeden den po záruční době a nyní nám přeci nebudou vracet ještě peníze.

Závěr – Velmi drahé poučení do života

Celá tato příhoda s reklamací mě vyšla „vcelku draho“, jelikož fotoaparát měl fakturační hodnotu 32tis. (tuto sumu bych dostal nyní po úspěšném vrácení prodejci) a momentální nominální cca. 12tis (tuto sumu mohu dostat pokud bych chtěl nyní foťák prodat) a po odečtení těchto dvou cen docházím k cifře 20tis. o kterou jsem díky tomuto defakto přišel – ovšem samozřejmě lze se na to podívat i ze stránky druhé, že mě žádná z reklamací nic nestála a mám stále funkční foťák. Plyne z toho však jedno velké poučení. Je nejlepší si vše zařídit sám a nebo pokud to není možné, dát k vyřízení osobě, na kterou je dlouhodobé spolehnutí. Já toto bohužel u oné kamarádky netušil a tak pro mě toto zjištění mělo svým způsobem asi jeden z největších vlivů, proč ona příhoda s foťákem skončila tak jak skončila – kolega to vyjádřil slovy „to je pech“. Jsem to hold smolař, nebo je mi to přáno, jelikož po tom co mi v létě na jednom festivalu ukradli fotoaparát v hodnotě 27tis, je toto druhá příhoda, která má však lepší konec – zůstal mi plně funkční fotoaparát, který však momentálně nesplňuje mé požadavky. Co naplat, budu s ním nějakou dobu „spokojeně“ žít dál a všem přeji, aby spolehlivost svých přátel stihli objevit mnohem dříve a nebo za přijatelnějších okolností než já.

První ze série článků věnujících se gurmánskému tématu, bude pojednávat o mléku, které u mě patří bezesporu mezi přímo pochutiny bez kterých se neobejdu :-). Mnoho z nás jej zřejmě pije a možná o něm zdaleka tolik neví a je docela možné, že si již položili otázku a nebo ji alespoň zaslechli, zda je vůbec pití mléka zdraví prospěšné. Na tuto otázku se v tomto článku pokusím pomocí různých faktů odpovědět.

Občas se člověk setká i s dotazem, zda-li je vůbec mléko zdravé? Podle všeho co jsem vypátral, mohu s klidným svědomím prohlásit – Ano, pokud nejsou při jeho výrobě a skladování porušeny základní předpoklady.

Mléko má tak vysoký význam v lidské výživě – má roli nutriční (výživovou), ochrannou i detoxikační (odstraňuje jedovaté látky). Z nutričního hlediska hrají významnou roli zejména mléčné bílkoviny, které činí ve mléce přibližně 3,4%.

Při spotřebě mléka je nejzávažnějším problémem z výživového hlediska především obsah tuku. Mléčný tuk obsahuje nejvyšší podíl nenasycených mastných kyselin při srovnání s jinými živočišnými tuky, které mohou při větší spotřeba způsobit zdravotní rizika, zejména se zřetelem na výskyt onemocnění srdce a cév.

Mléko obsahuje i určité množství cholesterolu (v závislosti na % tuku), ale nemá vliv na zvyšování hladiny cholesterolu v krvi, dokonce mléko s dvouprocentním a nižším obsahem tuku cholesterol v krvi snižuje.

Dalšími užitečnými látkami obsažené v mléce jsou vitamíny a vápník (cca 1100 mg/l), jehož nedostatek se značnou měrou podílí na vzniku osteoporózy (řídnutí kostí), která bývá ve vyšším věku příčinou zlomenin končetin. Kromě tohoto má vápník dle studií pozitivní vliv na hubnutí, jelikož vysoká hladina vápníku v těle nedovoluje vznik nových tukových buněk a platí tak vztah: „Čím více mléka pijete, tím jste štíhlejší“ (platí zejména pro mléko s nízkým obsahem tuku). Mléko a mléčné výrobky je zároveň nějvětším přirozeným zdrojem dobře využitelného vápníku pro lidský organismus. Koncentrace vápníku v mléce nezávisí na obsahu tuku.

Nízkotučné mléko má pozitivní podíl v prevenci nádorových onemocnění. Určité problémy může vyvolávat mléčný cukr – laktóza. U některých lidí (s přibývajícím věkem jejich procento stoupá) se může vyskytovat nesnášenlivost mléka na základě nedostatku enzymu, který mléčný cukr rozkládá (kojenci jej mají naopak nejvíce, jelikož lidské mléko při kojení má obsah mléčného cukru ještě vyšší). Kravské mléko je pak potřeba v případě alergie nahradit kozím a nebo sójovým mlékem, popř. mléko zcela vynechat.

Jaký je rozdíl mezi láhvovým a krabicovým mlékem?

Velmi rozšířená je představa, že do krabicového mléka (někdy též označováno trvanlivé) jsou přidávány další konzervační látky, což však není pravda – prodloužení trvanlivosti se dosahuje výhradně tepelným ošetřením mléka, tzn. žádné konzervační látky se již do mléka nepřidávají. Jediný rozdíl mezi láhvovým a krabicovým mlékem je tak v jeho trvanlivosti a jeho ceně.

Druhy kravského mléka prodávaného u nás

U nás lze běžně sehnat v obchodě tři druhy kravského mléka:

• plnotučné, s obsahem tuku nejméně 3,5 %
• polotučné, s obsahem tuku 1,5 – 2 %
• odtučněné (odstředěné), s obsahem tuku nejméně 0,5 %

Podle trvanlivosti se pak mléka dělí na:

• čerstvá, s dobou trvanlivosti 3 – 5 dní, prodávaná v skleněných lahvích, PE pytlících, krabicích z povoskovaného papíru
• s prodlouženou dobou trvanlivosti (až 10 dní), prodávaná v PET lahvích nebo hermeticky uzavíraných krabicích s PE uzávěrem
• trvanlivá mléka (trvanlivost 3 – 6 měsíců), která jsou prodávána v krabicích s vrstvami papíru, plastu a hliníku (tzv. „obaly typu Tetra Pak“), tato mléka lze do otevření uchovávat i při pokojové teplotě

Kravské a nebo kozí mléko?

Kozí mléko je biologicky cenným nápojem, který obsahuje minerální soli, množství vápníku, hořčíku, sodíku, draslíku a fosforu, soli stopových prvků: mědi zinku, manganu, titanu, chrómu a kobaltu, vitamíny A, B1, B2, B12, C, D, E a kyselinu listovou. Množství bílkovin je vyšší než v kravském mléku, důležitý rozdíl však spočívá v jejich složení, to je pravděpodobně důvod, proč organizmus některých lidí snáší kozí mléko podstatně lépe než mléko kravské. Lepší stravitelnost je způsobená rozměry a složením tukových částic, které se podobají mléku mateřskému. Tuk kozího mléka je přirozeně homogenní a tím lépe stravitelný.
Kozí mléko z různých důvodů nemůže konkurovat mléku kravskému a produkuje se prakticky výhradně v rámci malochovu pro domácí spotřebu či přímý prodej. Mezi dva hlavní důvody patří vyšší produkční schopnost a efektivita krav a fakt, že kvalita kozího mléka více závisí na kvalitě krmiva než je tomu u kravského. Koza má totiž větší tendenci převádět do svého mléka jedy a choroboplodné organismy, které se do ní dostanou.

V kozím mléce je laktózy asi o 10% méně než v kravském. Chemicky je v obou druzích mléka laktóza totožná.
Rozdíly ve složení kozího a kravského mléka má za následek rozdíly ve fyzikálních vlastnostech. Např. kozí mléko má nižší tepelnou stabilitu, zatímco ústojná schopnost je u kozího vyšší než u kravského mléka.
Navíc kozí mléko má neobyčejně bílou barvu, která je výsledkem nepřítomností karotenů v tuku. Nadto tukové kuličky v kozím mléce jsou velice malého průměru. Toto má za následek vyšší rozptyl světla dodávající mléku neobyčejně bílý vzhled.

Výše napsané ovšem neznamená, že by kozí mléko bylo nekvalitní. Naopak, kozí mléko lze vyhodnotit jako kvalitnější, lépe stravitelné a zdravotně prospěšnější než kravské, ovšem pouze za předpokladu, že je dbáno na vysokou kvalitu krmiva.
Čerstvé kozí mléko má lehký nádech „koziny“. Tento nádech je způsoben přítomností krátkých mastných kyselin – kaprinové, kaprylové a kapronové. Čerstvé řádně ošetřené kozí mléko je obyčejně naprosto bezvýrazné chuti.
Silná, pronikavá pachuť po kozině je zapříčiněná buď nehygienickým dojením koz, některým krmivem, špatným zpracováním a skladováním mléka nebo jeho zkažením.

Pijme mléko, ale s rozumem

Vysoká spotřeba mléka je obvykle provázena vysokou spotřebou živočišných bílkovin (obé je typické pro hospodářsky rozvinuté, bohaté západní státy). Když se tělo tohoto nadbytku bílkovin zbavuje, používá přitom mimo jiné vápník – a ten je nejsnáze dostupný právě z kostí. Osteoporóza není nemocí zejména z nedostatku vápníku, ale také nemocí z životního stylu charakterizovaného nadbytkem potravin živočišného původu, nadbytkem tuků, cholesterolu, (živočišných) bílkovin a rafinovaných potravin – a charakterizovaného též nedostatkem pohybu.

Je známo, že děti živené kravským mlékem mívají obvykle těžší a silnější kostru než děti živené mlékem mateřským. Je to pochopitelné. Tele dospěje za dva roky, dítě za dvacet let. Vysoký obsah vápníku v kravském mléce, kterým je živeno lidské „mládě“, toto nutí vylučovat nadbytečný vápník močí a stolicí – což představuje pro jeho orgány práci navíc a současně předčasné opotřebení těchto orgánů.

Jak skladovat mléko?

Trvanlivost mléka se velmi liší podle způsobu zpracování a druhu balení. Obecně je vhodné skladovat mléko ve spodní části lednice, kde je teplota nižší než nahoře. Otevřené mléko vystavené teplu aktivuje bakterie, které mléko zkazí rychleji, než když je chlazené.
Některé studie naznačují, že mléko balené v průsvitných plastikových obalech je citlivější na znatelné ztráty riboflavinu a vitaminu A pod fluorescenčními světly používanými v supermarketech.

Závěrem

Po zjištění všech těchto výše uvedených faktů se můj názor na mléko nezměnil, ba či naopak jsem si tím více jist, že je dobře pokud si ho dopřávám. Nezbývá tedy než všem tento „nápoj“ doporučit a v některém z dalších článků se budu věnovat kakau, kterým lze mléko ještě trochu vylepšit 😉

Naše juniorská – teprve 18-ti letá – reprezentantka v rychlobruslení obsadila v olympijském závodu na 5km čtvrté místo, stihla si zároveň nadělit osobní i juniorský rekord na této trati a je velkou nadějí do příští olympiády. Dalším dnešním úspěchem je také hokejová porážka ruských reprezentantů naším týmem, a naši tak odjíždějí z olympiády „alespoň“ s bronzovými medailemi – zápas skončil 3:0 v náš prospěch. Tento článek je posledním ze série věnujících se olympiádě a nezbývá než se těšit na olympiádu další, za dva roky, tentokráte letní v Pekingu.

I přes nachlazení a předem nejistý start nastoupila naše Kateřina Neumannová do běžeckého závodu na 30km volnou technikou a v závěrečném finiši třech závodnich dokázala zabrat a posunout se z třetího místa až na zlatou pozici a získat tak zřejmě svým posledním závodem na olympijských hrách vybojovat toliko vytouženou a zajisté zaslouženou zlatou olympijskou medaili. Naproti tomu naši hokejisté odehráli se švédském velmi špatný zápas s konečným skórem 3:7 a do finálového zápasu se proto nepodívají a čeká na ně „pouze“ utkání o třetí-čtvrté místo.