Rubrika: Jak plyne život

Včera jsme takhle jeden z pozdních večerů trávili s Terkou na ICQ a jednu chvíli přestala reagovat. Tak jsem začal pátrat proč, načež mi bylo sděleno, že hraje po netu hru. Jako správný zvědavec jsem začal sondovat o co, že se jedná a zjistil, že hraje tak trochu jinou síťovou variaci nechvalně známé hry z dětství „Kámen, nůžky, papír“, kterou vám v následujícím článku, alespoň stručně představím.

Nejprve bych měl asi popsat jak se k dané hře dostat. Prvním předpokladem je mít nainstalovaného ICQ klienta verze 5 – o tom, že je potřeba mít ICQ účet se nezmiňuji, to je nad slunce jasné. Druhým předpokladem je mít protihráče, který vlastní stejné programové vybavení jako vy, tedy stejné ICQ. Jeden z vás potom v menu vybere ikonku RPS online a hra může začít.

Jako první volba je barva, která je velmi jednoduchá.. zvolíte buďto modrou nebo červenou, přičemž červená barva vždy začíná. V dalším kroku si vybere místo kde chce umístit vlajku, kterážto je jako hlavní cíl hry – kdo zadrží vlajku soupeře vyhrává. Kromě toho je potřeba ještě rozmístit jednu past na kterou když protihráč najede tak skončí v propadlišti dějin 🙂 … nedoporučuju tuto hru hrát moc večer, neboť pak si občas toto místo s pastí nezapamatujete a padáte několikrát a druzí se jen smějí (osobní zkušenost). Jsou-li  dvě pole označena vygeneruje se tuším náhodně označení – druh jednotlivých panáčků, tj. jedni mají kámen, druzí papír a poslední skupinu tvoří ti s nůžkami. Logicky své druhy vidíte a u soupeře nikoliv. Tím je vše připraveno a hra může začít.

Oba hráči se střídají v tazích, přičemž máte vždy jen krátky interval na to abyste nějak vytáhli.. pokud u toho ještě i píšete zprávy, máte o prošvihnutí tahu zaděláno a protihráč skáče radostí. Pokud se potkají dva panáčci stejného typu, pak vyskočí dialog s výběrem všech tří typů a vybíráte tak dlouho než někdo vyhraje. Princip setkání panáčků různých typů je stejný jako u klasické hry, tj. papír bere kámen, nůžky berou papír a kámen bere nůžky. Kdo dříve objeví panáčka s vlajkou vyhrává.

Přeji příjemnou relaxi a berte to z humorem 😀

Tak léto nám skončilo a já už taky zůstávám o víkendech i doma. Hned jsem tak byl zapojen do pracovního procesu a zrovna to i tak vyšlo, že mě bylo hodně potřeba, jelikož jsme konečně měli zalitý betón na střechu suterénu garáže a mohli tak pokračovat v dalším… jak jsem zjistil ne posledním … patře. Počasí bylo tento víkend vynikající a tak jsem i rád, že jsem se mohl venku trochu vyvětrat.

Udělal jsem pro názornost pár obrázku, leč teda je to mým starým foťáčkem Sony F828 a zjištuji, že na fotkách vidím chyby, kterých jsem si dříve ani nevšiml, jako třeba šílená barevná aberace na okýnkách předposlední fotky. Škoda jen, že nemohu udělat tu samou fotku i nějakou zrcadlovou.

Tak mi to dnes nedalo a i když jsem byl jinak zabrán do stříhání živého plotu, musel jsem v pauze popadnout foťák, který jsem měl mimochodem teď na víkend půjčený, a vyfotit alespoň pár snímečků toho co se mě dnes na naší zahradě zaujalo.

Zahrada

Po  zkušenostech z těchto dnů vím že nikoliv. Jelikož jsem poslední dobou pociťoval, že je můj vůz už poněkud nestabilní, rozhodl jsem se navštívit můj oblíbený servis a nechat si vyměnit na autě tlumiče pérování.Původně se to zdálo jako banalita, běžná věc, která je rutinní záležitostí. Ale již po příjezdu do servisu a průzkumu elektronického katalogu náhradních dílů bylo jasné, že může přijít problém….

Po zadání všech omezujících parametrů (tj. značka, typ, rok výrobky a obsah auta (dokonce i s údajem zda má auto posilovač řízení či nikoliv) nabízel katalog pořád nějakých 20druhů tlumičů. Dostal jsem tedy dotaz na další omezující podmínku a to jestli chci tlumiče značkové Monroe a nebo neznačkové na jejichž značku si nyní nemohu vzpomenout. Po výpočtu ceny jsme se nakonec dostali na částku 6,6tis. za neznačkové a asi o 2,5tis. více za Monroe. Tak jsem si řekl, že přeci jen auto dalších 100tis. km mít nebudu a tak se rozhodnu pro neznačkové s tímto, že je hned objednají a další den je mohou montovat. Následující den přišlo překvapení v podobě telefonátu, kde mi bylo sděleno, že pan opravář už je neštěstný, neboť vyzkoušel již dva typy tlumičů, které dle katalogu měly bezpečně pasovat. Těžko říct, kde se stala chyba, jestli na straně výrobce tlumičů a nebo prodejce, každopádně faktem je, že nakonec do mého vozu pasovaly až napočtvrté pouze značkové Monreo.

Ano mám sice vyměněny všechny tlumiče za značkové s nálepkou Monroe, což je sice pěkné, nebýt toho, že je mé konto o 13,5tis. chudší.

Jaké poučení z toho všeho vyplývá: mno ne vždy i když člověk hodně chce se vyhne značkovým výrobkům, za které si řádně připlatí. Celý den jsem měl dobrou náladu, díky zejména Slecne_blazen, Ligthnight  a Štouchlíkovi, ale bohužel toto mě dorazilo opravdu hodně a budu muset přehodnotit plány na následující týdny, jelikož máme teprve týden po výplatě a účet zeje prázdnotou.