A je to opět tady – první adventní neděle letošních vánoc a my tradičně rozsvítili první ze čtyř svíček na adventním věnci.
Přeju hezké vykročení do vánočního období.
Dva přírůstky do fotovýbavy – objektivy od Canonu
Rozhodl jsem se, tentokráte tedy i s Jarkou, rozšířit fotovýbavu a další dva přírustky z trochu vyšší úrovně. V článku vám tedy stručně představím Canon EF-S 17-55 f/2.8 IS USM – základní zoomový objektiv se stabilizací obrazu a Ultrasonic ostřením a Canon EF 100 f/2.8 L Macro IS USM – 100 mm makroobjektiv v Lkovém provedení se stabilizací obrazu a Ultrasonic ostřením.
Příběh první – Canon EF-S 17-55 f/2.8 IS USM
Po sérii dvou pevným skel (Sigma EF 20 f/1.8 a Sigma EF 50 f/1.4 HSM) a po tom co jsem si po více jak dvou letech zkusil focení koncertů jsem začal pokoukávat po nějakém zoomovacím „základním“ objektivu. Shodou okolností jsem objevil inzerát na starší kousek objektivu Canonu EF-S 17-55 f/2.8 IS USM pro APS-C fotoaparáty, ale bohužel jsem byl už druhý v pořadí a majitel ho nakonec prodal prvnímu zájemci. Začal jsem se tedy dívat opět po objektivech nových a objevil docela nový objektiv Sigma EF 18-50 f/2.8 OS HSM takéž pro APS-C. Prvotní nadšení však po shlédnutí několika testů následovalo zklámání, respektivě ve srovnání s Canonem EF-S 17-55 f/2.8 IS USM vycházel ve většině testů hůře.
Nakonec jsem tedy Sigmu zatratil a pořídil si Canona z kterého jsem po pár týdnech velice nadšen. Ostření Ultrasonic (USM) je velice rychlé a tiché (oproti Sigmě mi navíc přijde i přesnější) a optický stabilizátor se i při těchto ohniscích velice osvědčil. Nyní lze v ruce udržet i časy okolo 1/10, což se může občas opravdu hodit, i s přihlédnutím k maximálnímu ISU 1600 na mém Canonu 450D a to je v dnešní době už docela bída.
V nejedné recenzi se o Canonu EF-S 17-55 f/2.8 IS USM z optického hledisk hovoří jako o Lkovém objektivu v plastovém provedení, které je asi jediným opravdovým uskálím. Objektiv zoomuje vysouváním přední části a může tak docházet k vniknutí nečistot. Objektiv je i poměrně robusní – 77mm průměrem a hmotností 645g. Trochu mě i zaráží fakt, že narozdíl od Sigmy Canon nepřibaluje ke všem objektivům sluneční clonu, kór v případě této už poněkud vyšší cenového hladiny.
Základní parametry:
- Bajonet: Canon EF-S
- Minimální ohnisková vzdálenost: 17 mm
- Maximální ohnisková vzdálenost: 55 mm
- Světelnost: 2,8 (konstantní)
- Maximální clona: 22
- Minimální zaostřovací vzdálenost: 35cm
- Poměr zobrazení: 1:5,8
- Průměr filtru: 77mm
- Délka: 110,6mm
- Váha: 645g
Ukázky fotografií:
Příběh druhý – Canon 100 f/2.8 L Macro IS USM
Jarka se nedávno opět nadchla pro Makro a tak jsme se už nějakou dobu zaobírali i výběrem vhodného makroobjektivu. Jelikož si pamatuju už z dřívejška nadšení Qwerťáka při přechodu z Sigmy 100 na Canona 100, rozhodli jsme se i zde preferovat Canon a zbývalo tak už jen vybrat mezi klasickým už poněkud starším modelem Canon 100 f/2.8 Macro USM a Canon 100 f/2.8 L Macro IS USM. Oba objektivy mají tedy stejné ohnisko a přibližně stejnou minimální vzdálenost ostření. Rozdíl se tedy koná „pouze“ v provedení a přítomnosti stabilizátoru v případě Lkové modelu. Jak jsme se později dočetli a dozvědeli je stabilizátor pro Makro focení obrovskou výhodou a všichni svorně doporučovali našetřit „pár“ korun navíc a jít do Lkového objektivu, což jsme nakonec také udělali.
Objektiv jsme zatím měli možnost vyzkoušet jen jednou při příležitosti výstavy Orchideí v pražské Botanické zahradě při Univerzitě Karlově. Výsledek zatím není brilantní, což je ale zatím spíše než objektivem dáno naší nezkušeností v Makro oboru a také focením veškerých fotek z ruky bez stativu a jakýhkoliv dalších blesků apod.
Základní parametry:
- Bajonet: Canon EF
- Ohnisková vzdálenost: 100 mm
- Světelnost: 2,8
- Maximální clona: 32
- Minimální zaostřovací vzdálenost: 30cm
- Poměr zobrazení: 1:1
- Průměr filtru: 67mm
- Délka: 123mm
- Váha: 625g
Ukázky fotografií:
Celkové zhodnocení
S oběmi objektivy jsme nad míru spokojeni. Canon EF-S 17-55 f/2.8 IS USM není sice tím nejlepším co člověk může v oblasti objektivů získat, ale je to podle mě jednoznačně nejlepší volba pro fotoaparáty typu APS-C v případě základního objektivu. Makroobjektiv Canon 100 f/2.8 L Macro IS USM je na tom ještě lépe, jelikož momentálně neexistuje při tomto ohnisku pro Canon nic lepšího a tak doufám, že to bude jeden z objektivů „na celý život“.
A co dál? Já jsem momentálně s množinou objektivů spokojen a spíše než na další objektiv si brousím zuby na nové tělo – nyní nejlépe vypadá Canon 7D a Jarka si dala na svůj pomyslný seznam Canon MP-E 65mm F/2,8 1-5 Macro, což je opravdu šílený objektiv, který umí fotit v poměru 5:1, tedy daleko za hranicemi, které je člověk schopen normálně zrakem vnímat.
Setkání fotografů 2010 – jaké to bylo a hodnocení přednášek
Celý sobotní den jsme strávili na Setkání fotografů na pražském Chodově. Nečekal jsem od toho příliš, ale ve výsledku jsem byl natolik překvapen, že jsem se rozhodl okomentovat přímo jednotlivé přednášky. Podotýkám, že podobnou akci jsem navštívil poprvé, čili nemám s čím přímo srovnávat.
Kromě tématických přednášek ve dvou sálech, které popíšu níže, probíhaly i tzv. Poradny a Workshopy. Poradny byly, stejně jako přednášky, v ceně vstupného a Workshopy se platily. Ve vstupním „sále“ pak byly prezentace několika firem nějak souvisejících s focením. A nyní již k hodnocení přednášek, které jsem stihl návštivit:
Luděk Bouška: Nejčastější chyby při fotografování
První přednášku jsme začali v malém sále. Luděk Bouška ji pojal stylem: „Řekněte mi s čím máte největší problémy a já vám řeknu jak je vyřešit.“ což bylo možná trochu riskantní, ale nakonec se diskuze poměrně rozjela. Znalosti lektora byly na velmi dobré úrovni a tak dokázal odpovědět víceméně na všechny otázky. V odpovědích jsem nezaznamenal žádnou výraznější nepřesnost. Možná ale návštěvníci čekali spíše něco jiného. Vzhledem ke krátkému času byla celá přednáška hodně rozstříštěna a věnovala se spousta věcem okolo fotografování bez uceleného konceptu. Tady by byl určitě prostor pro zlepšení.
Hodnocení: 7/10
Kamil Varga: Retuše fotografií v Adobe Photoshop CS5
Druhá přednáška byla v sále velkém. Kamil Varga se předvedl jako velice vtipný a zábavný přednášející. Předvedl nové vlastnosti Photoshopu CS5 – zejména odstraňování předmětů a dopočítávání chybějících částí fotografie a také se věnoval retuším portrétu, odstraňování vrásek a změny barevného tónů vlasů, očí a zubů. Přednáška byla na vysoké úrovni a žádnou nepřesnost jsem nezaznamenal. Nemám co bych tomuto vytknul.
Hodnocení: 10/10
Petr Stejskal: Nezbytné doplňky fotografa
Zpět do malého sálu. Čekal jsem od toho spoustu zajímavých podnětů, ale hned po prvních pár minutách bylo jasno. Bohužel se totiž jednalo spíše o prezentaci jedné firmy, kde navíc jejich přednášející byli neskutečně špatní. Z této přednášky jsem odešel.
Hodnocení: 1/10
Pavel Krásenský: Makrofotografie
Zpět do velkého sálu. Pavel Krásenský je nejen výtečný fotograf makro a mikro světa všemožného hmyzu, ale také o něm ví spoustu informací. Velice zajímavá prezentace plná množství nádherných fotek a zajímavých informací ze světa zvířat. Uteklo to neskutečně rychle. Velice vtipná, zábavná a celkově výborná přednáška.
Hodnocení: 10/10
Tomáš Hrubý: Moderní trendy ve zpracování RAW a organizaci dat
Pendlování pokračuje aneb opět do malého sálu a opět velice výborná přednáška, na které se mi líbilo zejména to, že se nevěnovala jen jednomu programu. Došlo na srovnání hned několika podobných aplikací, zejména Adobe Lightroom vs. Apple Aperture vs. Zoner Photo Studio. I když jsem v Lightroomu už opravdu hodně zběhlý, dozvěděl jsem se díky tomuto srovnání nemálo nových informací. Výborná přednáška, i když přednášející možná až moc chválil produkty Applu. S jeho výrokem, že Apple MacBook Pro je velmi levný notebook díky jeho parametrům nemohu úplně souhlasit, ale tak inu pokud se mu to líbí tak proč ne.
Hodnocení: 10/10
Martin Kozák: Sportovní fotografie
Pendlování se nezastavilo a opět přesun do velkého sálu, kde nás čekal Martin Kozák. Sám na úvod přiznal, že je značně nervózní a že je to jeho první prezentace, což šlo i na samotné přednášce poznat. Vrchovatě to ale dohnal zkušenostmi a obrázky, které prezentoval. Jednoduše úžasné a velice jsem si to užíval už i proto, že spousta věcí je na sportu velice podobná focení koncertů.
Hodnocení: 10/10
Andrej Macenauer: Krajinářská fotografie, Šumava
Poprvé jsem zůstal ve velkém sále a bohužel se konala neskutečná nuda. Fotit krajinky mě baví a tak jsem si od této přednášky sliboval mnoho, nicméně ta se možná až příliš točila kolem Šumavy a velice brzy mě to prostě přestalo bavit. Navíc bohužel fotografie mi připadaly spíše až podprůměrné, čili ani zde to prezentující u mě nedohnal. Pro mě tak jedno velké zklamání a po sérii třech neskutečně úžasných přednášek, toto byl velký skok dolů.
Hodnocení: 3/10
Jan Dobrovodský: RAW v Adobe Photoshop CS5
Držte si klobouky, řítíme se do propasti. Ano, takhle by se dala popsat předposlední přednáška, tentokráte v malém sále. Už jsem si myslel, že mě nic horšího než předchozí krajinářská fotografie nepotká, ale to, co převedl pan Dobrovský, byl jeden velký průšvih. Jeho přednáška o RAWu a zpracování v Adobe Photoshopu byla plná neúplností a nepřeností. Celkově to na mě působilo, jako by snad šlo o záskok na poslední chvíli a prezentující se na přednášku připraval den dopředu, kdy viděl Photoshop poprvé. Pokud tomu tak nebylo, tak snad jako jediné vysvětlení může být nezkušenost s prezentací, ale zde se mi opět nabízí srovnání s Martinem Kozákem, který sice prezentoval poprvé, ale i přesto měla přednáška šťávu. S hrůzou jsem žasl, když přednášející přiznal, že je dokonce lektrorem jedné školy digitální fotografie a šéfredaktorem serveru. Uff, no to byl šok a já z této přednášky docela znechuceně odešel.
Hodnocení: 0/10
Petr Koritina: Začínáme s digitální zrcadlovkou
Z malého sálu jsem utekl do velkého, kde ještě probíhala přednáška Začínáme s digitální zrcadlovkou. Petr Koritina ji pojal jako ukázku začátečnických chyb na konkrétních fotografiích a trochu mi přišlo, že občas měl ten pojem „začátečnická chyba“ posunut až trochu moc vysoko. Nicméně i přesto, a pro mě i proto, byla přednáška zajímavá. Našel se i jeden pán, který se domáhal srování „zrcadlovek“ a „kompaktů“, čehož se nedočkal a to je podle mě správně. Pokud začínám se zrcadlovkou, tak je na nějaké srovnání přeci jen pozdě. To si měl pán zjistit než si ji koupil.
Hodnocení: 8/10
Soutěže
Na závěr ještě pár slov k soutěžím na Setkání fotografů 2010. Proběhly tři: Cena setkání fotografů (aneb anketa, kterou každý dostal ke vstupence), Fotografování zátiší a poslední Úpravy fotografie. Soutěže to byly na první pohled zajímavé a ceny mnohdy velice lákavé: několik fotoaparátů Canon Powershot, Adobe Photoshop CS5 či Zoner Photo Studio 13, nicméně u dvou kreativních soutěží mě překvapila kvalita přihlášených fotografií, která byla hrozná. Tady by asi nejeden podotkl „Když jsi tak chytrý, tak proč jsi to nezkusil sám?“ a já k tomu dodávám, protože jsem nečekal tak nízkou úroveň. Samotné vyhlášení vypadalo jako by se konalo poprvé (možná tomu tak skutečně bylo, to nemohu posoudit) a hlasování diváků v sále o třetím místu bylo chvílemi bohužel až trapné. Škoda, jelikož jinak byla akce alespoň na oko výborně organizačně zvládnutá.
S foťákem na koncert – Skyline v LMB Praha
Tak tu máme další článek s focením a tentokráte tak trochu návrat do minulosti aneb po dvou letech jsem me vypravil opět s foťákem na koncert. Zavítal jsem do pražského Lucerna Music Baru, kde se odehrál koncert kapely Skyline. A jak to celé dopadlo nyní popíšu.
Na konci roku 2005 jsem přišel o svou první zrcadovku Canon 350D a až do půlky roku 2008 jsem tak žil „jen“ se starším foťákem Sony F828, tedy defakto kompaktem. V roce 2008 jsem navíc postupně přestal na koncerty chodit a začal se věnovat spíše focení výletů, jelikož na koncerty jsem tehdy neměl objektivové vybavení. Postupně se však výbava rozrostla až na nynější tři objektivy Sigma 20/1.8, 50/1.4 a 70-200/2.8 s čímž se už dá opět na koncerty vyrazit – alespoň jsem si to myslel.
Shodou okolností jsme se nedávno setkali s kamarádem Evženem s kterým jsem kdysi obrážel koncerty a který se nedávno přistěhoval do Prahy. Když jsme se viděli naposledy prohodil mimochodem že se bude v Listopadu konat koncert Skyline, tedy koncert kapely na kterou jsme kdysi i společně chodili. Mě se to zrovna hodilo i do situace, kdy se nedávno rozeběhly staronové xichty.cz s novými majiteli a já tak mohl pomoct rozjezdu nové verze webu.
Akreditace se podařila zajistit, Evžen si zakoupil lístek a v sedm hodin večer jsme se tak mohli setkat před LMB. Bohužel z neznámých důvodů se začalo do útrob klubu pouštět až kolem půl deváté (čili půl hodiny po oficiálním začátku koncertu) a celý koncert začal až něco před desátou, tedy téměř s dvouhodinovým zpožděním. V té době už jsem tedy litoval, že jsem se na něco takového dal a mám-li to vůbec zapotřebí.
LMB slaví tento rok 15nácté narozeniny a na plakátech se chlubili novým ozvučením a světly a já se tak těšil jak se bude hezky fotit. O to větší bylo zklamání když koncert začal a já musel postupně z ISO 400 přidávat až na maximum mé 450D tedy ISO 1600. Naštěstí to foťák i při tak velkém ISO zvládá bez většího šumu. Tím však nebylo zdaleka vyhráno, jelikož i tak jsem musel často dávat časy i okolo 1/30, což kdo zná Skyline byl docela problém. Kapela je to velmi hopsavá a neposedná a ideální by tak byly kratší časy. Já musel navíc ze začátku vůbec musel najít způsob jakým vůbec fotil, jelikož jsem to za ty dva roky úplně zapomněl.
Z hrůzou jsem odcházel s kartou plnou fotek a čekal jsem že to bude absolutní propadák. Naštěstí display Canonu 450D není zrovna kvalitní a na počítači se ukázalo, že to naštěstí není vůbec hrůza. Vybrat hezké fotky tak nakonec nebyl až takový problém nicméně ta námaha v klubu se mi vůbec nelíbila. No myslím že příště půjdu raději na nějaký větší koncert kde se člověk nemusí mačkat v davu a hlavně nemusí pořád řešit jestli už nebude čas moc dlouhý a fotky mázlé.
A na závěr opět ochutnávka:
S foťákem na vlaky – Železniční muzeum Lužná u Rakovníka
Bylo tomu přesně 14dní co jsem se vypravil na lov snímků letadel na ruzyňské letiště a tentokráte se objektem mého zájmu staly milované vláčky v železničním muzeu Lužná u Rakovníka a jako správný fanda jsem se tam dopravil vlakem.
<%image(20101029-luznamapa1.jpg|540|120|null)%>
28. října jakožto každoročně je svátek Den vzniku samostatného Československa a já se rozhodl tentokráte udělat si výlet do nepříliš vzdáleného železničního muzea Lužná u Rakovníka. Z Kladna mě čekala cesta osobním vlakem – motoráčkem Regionova – až jsem se nestačil divit jak se motoráčky od doby co jsem s nimi jel naposledy změnily a musím říct že rozhodně k lepšímu. Poslední dobou jsem jezdil jen na hlavních tratích a tak mě motoráčky míjely. Pro ty kdož s nimi ještě nejeli tak vězte, že místo 6 míst na koženkové lavici na šířku vlaku jsou nyní jen čtyři místa v látkových sedačkách, které sice nejsou tak měkké jako v dálkových vlacích, ale tak on je motoráček spíše na kratší cesty. Průběh cesty je možné podobně jako v metru sledovat na světelné tabuli, takže člověk nemusí mít ani v neznámých končinách strach, že by přejel. Samotná cesta trvala necelé třičtvrtě hodiny a ubíhala hezky. Po cestě je k vidění jeden železniční tunel a obrovský lom.
<%image(20101029-luznamapa2.jpg|540|309|null)%>
Já si udělal opět dopředu přibližný rozbor odkud bude slunce svítit i když ráno bylo hodně zamračené. V průběhu dne se však mraky postupně roztrhaly, ale to už jsem byl téměř na cestě domů. Většina fotek je tak s nepříliš vábnou bílou oblohou no nicméně myslím, že jsem v muzeu určitě nebyl naposledy.
A nyní již pojďme do samotného areálu muzea. Po příjezdu vlakem či autem ho najdeme opravdu snadno. Hned od nádraží je několik značení a brána muzea je přibližně vzdálena 300m. Vstupné bylo 75kč, přičemž pokud člověk přijel vlakem a měl Inkartu tak se snížilo na 60kč. Trochu tedy nechápu nutnost mít Inkartu, jelikož to gró je myslím v tom, že člověk dorazí vlakem, ale tak je to tak. Ke vstupence dostanete plánek areálu s nějaký základním popisem a dále už je na vás si postupně jednotlivé expozice projít. Tady si myslím že jsou trochu ještě mezery a i já jakožto návštěvník, který je v areálu poprvé, jsem ze začátku hodně tápal. No nicméně areál není až tak velký čili toto počáteční trochu rozčarování bylo rázem pryč.
Většina zdejších strojů je v plně provozním stavu a vypadá to že se o ně starají opravdu dobře. Nejsem žádný odborník na parní lokomotivy a tak je zde nebudu nějak detailně popisovat. Každého asi uchvátí jejich velikost, zejména hnací kola jsou často vyšší než člověk, což je opravdu obdivuhodné. Zejména pro malí návštěvníci se v areálu můžou svést na úzkorozchodné železnici a vláčku taženém pravou i když pravda menší parní lokomotivou. Zajímavé je rovněž obraciště prostřednictvím kterého mašinky zajíždějí nebo vyjíždějí z depa. U toho mě překvapila docela jedna snad 6tiletá holčička, která už z dálky křičela: „jéé, to je Papoušek“ a já se začal jako naprostý amatér rozhlížet, kde proboha mají v železničním muzeu toto ptactvo. No jak se ukázalo jednalo se o parní lokomotivu modré barvy – mám se ještě co učit. Celkově jsem v areálu pozoroval tři sorty lidí – mladé rodiny z dětmi (těm bylo asi nejvíce), naopak starší důchodce vzpomínající zřejmě na doby kdy ještě těmito vlaky normálně jezdili a poslední partou byli zejména chlapci s foťáky (tedy asi podobní nadšenci jako já).
V areálu jsem strávil přes 2,5hodiny a opravdu to stálo za to. Trochu jen škoda, že to sluníčko nevykouklo trochu dříve. V pozdním odpoledni pak už bylo zase hodně nízko a já tak měl kolikrát problém postavit se tak, aby na fotkách nebyl můj stín.
Na cestu zpět do Kladna vyšel tentokráte rychlík, takže malý motoráček nahradil motorák velký. U těch se nic moc nezměnilo. Místo světelného disleje se před zastávkou ozve gong a je nahlášena následující stanice, takže opět člověk se nemusí bát že přejede.
Celkově se mi tento výlet moc líbit a doporučuji zejména pro železniční nadšence, ale taky pro rodiny s dětmi. Myslím, že děti budou nadšené.
A na závěr opět malá ukázka fotek
<%image(20101029-luzna1.jpg|520|353|null)%>
<%image(20101029-luzna2.jpg|520|353|null)%>
<%image(20101029-luzna3.jpg|520|353|null)%>
<%image(20101029-luzna4.jpg|520|770|null)%>
<%image(20101029-luzna6.jpg|520|353|null)%>
<%image(20101029-luzna5.jpg|520|353|null)%>