Proč se nebát objektivů s pevnými ohnisky

Po nekonečných téměř devíti měsících dnes konečně zase přidám nějaký ten článeček na blog, jelikož je to jeden z těch, na který věřím se časem podívám abych si vzpoměl na to co už jsem možná dávno zapoměl. Tak tedy dnes to bude o objektivech s pevnými ohnisky a konkétní ilustrace ostřících kvalit. Porovnal jsem objektivy Sigma 20/1.8, Tamron 28-75/2.8 a Sigma 70-200/2.8.

Je tomu už hezkých pár měsíců co jsem si jednou takhle večer procházel inzeráty na fotobazaru a narazil na jeden s prodejem objektivu Sigma 20/1.8. Tehdy jsem ještě jako většina byl přikloněn spíše k objektivům s proměnným ohniskem, tak abych jich musel sebou nosit co nejméně, ale jelikož se jednalo o „silný“ širokáč, rozhodl jsem se udělat vyjímku. Nejednou jsem totiž stál nešťastný v místnosti a nebo před budovou a snažil se 28mm mého Tamronu vměstnat co nejvíce a často se ukazovalo, že se to tam prostě všechno nevejde. Proto jsem už delší dobu uvažoval o nějakém skutečném „šikoráči“, který by ale pokud možno nebyl „rybí oko“, jelikož takové fotky mohou být jistě někdy efektní, ale nehodí se to přeci jen ke všemu. S úžasem jsem se proto díval na fotky focené onou Sigmou 20/1.8, která vykazuje skutečně jen minimální deformace, což je jistě u tak velkého ohniska už překvapující, za čemuž vděčí celé sérii optických členů a díky čemuž je tento objektiv netradičně veliký.

<%image(20090830-objektivy.jpg|520|390|)%>
(tuto fotografii jsem vyfotil mým již stařickým „kompaktem“ Sony F828 )

A nyní se dostáváme k testům, které jsem dnes se všemi mými současnými objektivy provedl. Při červnové dovolené na Krétě měl můj foťáček Canon 450D s nasazeným objektivem Tamron 28-70/2.8 docela větší nehodu, z které jsem si myslel, že už se ani jeden nedostane. Naštěstí vše dopadlo nakonec k mému úžasu dobře, a jak fotoaparát tak objektiv z toho vyšli jen s drobnými škrábanci. Od té doby jsem však měl k Tamronu nějakou nedůvěru, jestli skutečně funguje jako dříve a stále se mi zdálo, že fotky z něj jsou nějaké horší, než z širokáče. Hloubalo to ve mně celé prázdniny, až jsem se dnes o tom svěřil Qwerťákovi a ten mi poradil, ať si udělám jednoduchý porovnávací test objektivů.

Výsledek byl docela překvapením, v souhrnu se ukázalo, že objektiv s pevným ohniskem dokáže vykouzlit daleko ostřejší fotografie, než objektiv s proměnným ohniskem. Podmínky při testování byly jak u širokoúhlé Sigmy, tak u proměnného Tamronu téměř na chlup stejné, tj. clona 2.8, čas 1/80, ISO 200.. jen ohnisko se mírně lišilo, kdy v prvním případě u Sigmy bylo 20mm a u Tamrona 28mm. Do celého testu jsem zapojil i mé „tele“ Sigmu 70-200/2.8, kde už však podmínky musely být vzhledem k minimální ostřící vzdálenosti jiné a tak clona byla 2.8, čas 1/200 a ISO 640. Tento objektiv je tak víceméně jen pro doplnění, jelikož ohnisko 200mm už bylo docela složité v ruce udržet, čímž se ztrácela i ostrost.

Tady jsou podklady, nejprve stupnice, na které jde ostrost nejlépe poznat…

Sigma 20/1.8 – 20mm, F2.8, 1/80, ISO 200
<%image(20090830-sigma_20-small.jpg|520|347|null)%>

Tamron 28-75/2.8 – 28mm, F2.8, 1/80, ISO 200
<%image(20090830-tamron_28-75-small.jpg|520|347|null)%>

Sigma 70-200/2.8 – 200mm, F2.8, 1/200, ISO 640
<%image(20090830-sigma_70-200-small.jpg|520|347|null)%>

… a nakonec i praktická ukázka, pravda, že rozdíly zrovna na této fotografii nejsou tak markantní

Sigma 20/1.8 – 20mm, F2.8, 1/80, ISO 200
<%image(20090830-fotak_sigma_20.jpg|520|347|null)%>

Tamron 28-75/2.8 – 28mm, F2.8, 1/80, ISO 200
<%image(20090830-fotak_tamron_28-70.jpg|520|347|null)%>

Na úolný závěr ještě odkazy na jednotlivé objektivy:
Sigma 20/1.8
Tamron 28-75/2.8
Sigma 70-200/2.8

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..