Po necelém roce, kdy můj byteček osiřel o kočičí společnost se do něj opět včera vrátil kočičí život. Malé, teprve dvouměsíční koťátko začalo svůj život nedaleko Brna a má se směle k světu.
Po perské, již starší kočičce – Mičurínkovi – se u mě tentokráte zabydlela klasická mourovitá kočka. Je to ještě drobeček, ale už se pořádně předvádí. Původně se měla jmenovat Sisi, leč její zatím divočejší povaha k tomuto jménu tolik nesedí a tak budeme muset ještě vybrat jméno jiné. Jinak je ale hrozně přítulná a v bytě si zvykla opravdu rychle. Dnes má již za sebou průzkum všech pokojů – do jednoho musela dostat i zákaz, jelikož se věšela na záclony 🙂 – a zůstává už opravdu jen pár míst, na které zatím nedoskočí a byly tak skryty její velké zvědavosti.
Jelikož je dnes stále pošmourno, tak zatím jen pár foteček:
Aktualizace 14.7.2008
Tak jsme se nakonec včera shodli na novém jméně Ďiblík, jelikož je to opravdu zatím tak trochu ďábel 🙂
Pěkné stvoření, pěkné… Vy máte záclony i?
[1] ano prosím, zatím jen v pracovně.. a byla docela drahá, čili na hraní není vůbec vhodná 🙂
Záclony nejsou moderní, je to semeniště prachu a bacilů a ke všemu na ně nemám v bytě místa – uzurpnovaly by dohromady pár metrů čtverečních :).. A kdo je má prát,že :))…
[3] ale jsou hezké a zútulňují byt. Pravda, že se na nich může držet hodně prach, ale od toho je to praní, což je pravda zase nějaká práce navíc. Ale jak to pak v pokoji zase voní 🙂
mám žaluzie a jsem spokojen .)
jujkyyy…no nekecej…tak kdy mě pozvete na tu návštěvu???
[6] 🙂 .. faaakt 🙂 … tak přijet můžeš téměř kdykoliv, jen se domluvit :-)… větší "kolaudaci" plánujeme až příští rok, až bude hotový i obyváček 😉