Vánoce 2008 začínají

U nás doma je vše připraveno a první Vánoce doma na Kladně mohou začít. Letos je to snad poprvé, kdy se mi všechno podařilo zajistit ve velkém předstihu a tak jsem byl úplně ušetřen předvánočního šílenství, i když se mi zdá, že letos nebylo tak velké jako v předchozích letech.

Přípravy na letošní Vánoce pro nás letos začaly téměř přesně před čtyřmi týdny, kdy jsme si v sobotu koupili tradiční vánoční věnec se čtyřmi svíčkami. A zde se musím trochu pozastavit nad tím, že kupodivu na Moravě je tato tradice téměř na vymření a tak jsou to první vánoce, kdy jsem se této tradice zůčastnil. Ve všech třech předchozích nedělích jsme tak vždy zapálili jednu svíčku navíc a dnes tři dny před Vánoci již hoří všechny čtyři.

Velice oblíbená tradice je pečení cukroví, čehož jsem nebyl za posledních několik let nikdy ušetřen, resp. se k pečení vždy hrnu s nadšením sám. Kolikrát si říkám, že mě ta samotná pomoc při pečení baví více, než pak následná konzumace, ale je zajímavé porovnávat chuti od ostatních „pekařů“. Letos bude zdobit stůl hned šest netradičních kousků druhů cukroví.

K Vánocům neodmyslitelně patří také vánoční stomeček. Naštěstí máme balkón a tak jsme zakoupili již před dvěma týdni krásný smrček, který jsme dnes s velkými obavami umístili do obývacího pokoje. A proč obavy? Jednoduše naše kočka domácí Diblík skáče na cokoliv co se dá nějak rozpohybovat a vánoční stromek s ozdobami je přímo ideální hračka. Uvidíme tak jak dlouho stromek a ozdoby vůbec vydrží.

Svíčky zapáleny, stromeček je ozdoben a svítí, cukroví napečeno a dárky zabaleny. Nyní již zbývá než si vychutnat skutečně vklidu poslední zbývající dny a těšit se na štědrovečerní večeři a dárky pod stromečkem. Přeji všem veselé a klidné vánoce 2009 2008!

Vánoční šílenství v Alza.cz

Celou dobu se mi nějaké extrémní vánoční šílenství v podobě neskutečných front vyhýbalo, až do včerejška. Jarka si objednala nějaké zboží k vánocům na alza.cz a včera po práci si ho chtěla vyzvednout.

Když jsem Jarce asi po půlhodině od doby kdy do Alzy dorazila volal, tušil jsem že ještě nebude mít vyřízeno, ale to co jsem pak na místě viděl předčilo ve všem mé nejhorší obavy. Lidi zřejmě zešíleli a všichni na poslední chvíli něco kupovali, neboť jinak si to nedokážu vyložit, když ona fronta v Holešovicích u Alzy byla mnohem mnohem větší než kdejaká fronta v obchodních domech. Na místě postávalo snad odhadem 300 dokonale promrzlých lidí. V tu dobu bylo venku asi -6st a předávací místnost ve skladu měla kapacitu pouze tak 30 lidí. Postavili jsme se tedy taky na parkoviště a přešlapovali z místa na místo, kde nás naštěstí alespoň jednou trochu zachránila slečna, která roznášela teplý čaj. Po hodině a půl, kdy jste už snad téměř necítili nohy jak jsme je měli zmrzlé, se přiblížila osmá hodina, tedy hodina kdy se mělo zavírat a venku stále postávalo snad ještě 200 nedočkavců. Naštěstí kšeft je kšeft a tak byl sklad otevřen dále. Nás čekalo ještě nekonečných 30 minut a byli jsme konečně na řadě. Již nikdy více, raději dárky objednat měsíc dopředu a poslat si je do tepla domova.

PS: fotografie je z mobilu, čili se to podepsalo svým dílem na její kvalitě, ale svou roli sehrály i mé zkřehnuté a klepající se ruce zimou 🙂

PS2: Krom roznášeného čaje šlo na místě zakoupit v Alza bufíku i teplý párek v rohlíku za 15kč, leč fronta i zde byla tak velká, že jsme to vzdali.

Pečení vánočního cukroví

Poslední týden před vánoci je tady a krom shonu za posledními dárky to pro spoustu lidí znamená i čas zadělání těst a pečení vánočního cukroví. Já stejně jako předešlé roky byl opět u toho a alespoň v podobě asistenta si tuto pro mě velice zábavnou činnost vychutnal.

Původně jsme s Jarkou chtěli péct již minulý víkend, ale nakonec jsme víkend programem tak zaplnili, že na pečení čas prostě nezbyl, zato jsme obstarali alespoň suroviny na perníčky i když za mnohem delší čas než jsme původně předpokládali. Ono jen sehnat hladkou mouku a moučkový cukr se ukázalo jako v této době občas složitý úkol a to jsem si říkal, že abychom ušetřili čas tak navštívíme menší obchody, kde nejsou takové fronty. Nejprve Albert, pak Lídl a nakonec i Penny Market. Poučení pro příště – raději jet rovnou do Tesca, kde by jistě vše měli.

Nejprve bylo potřeba zadělat na těsto, které si pak mělo cca. jeden den odpočinout. Já „dostal“ za úkol těsto s oříšky a pečlivě podle návodu nejprve smíchal všechny ingredience – mouku, cukr, vajíčka, ořechy a jedlou sodu a postupně z něj vyhnětal krásné těstíčko. Jarka mezitím udělala zbývající dvě na perníčky a slepence. Vše putovalo do lednice a pro sobotu bylo hotovo.

V neděli jsme těsto vyndali a nejprve se vrhnuli na rohlíčky, mašličky a trubičky (podle použité formy) na které se použilo ono mé ořechové těsto, které jsem pak vymáchal v roztopené čokoládě. Další na řadu přišli slepence, které jsme pak pomocí marmelády po obědě slepovali k sobě a konečně poslední byli perníčky. Jako zlatý hřeb večera pak následovalo zdobení perníčků, kdy už jsem po nějaké době pomalu nevěděl jaké motivy na ně kreslit a přitom jsem chtěl mít každý jiný a tak jsme se nakonec rozhodl pro abecedu. Písmenek je hodně a je to svým způsobem snad i originální.

Tím bylo naše první společné pečení vánočního cukroví dokonáno (a já v posledních letech vždy asistoval někomu jak tak uvažuji) a výsledek mohl putovat na balkón. Snad budou mít všichni konzumenti stejnou radost z našeho díla jako jsme měli my. A já mám po dnešku navíc nakoupeny i dárky a tak skutečně letos Vánoce mohou přijít.

Přeji všem hezké svátky, bohatého ježíška a milé lidi kolem sebe.