Songbird – multiplatformní open-source hudební přehrávač

Vždy jsem linuxu záviděl přehrávače stylu Amarok, které nejsou jen obyčejným hudebních přehrávačem, ale hudební knihovnou, která se umí informace o skladbách číst z externích webových zdrojů. V loňském roce začala svítat naděje v podobě přehrávače Songbird. Několikrát jsem ho od té doby vyzkoušel, ale ukazoval se jako nepoužitelný, až dnes ve své první finální verzi se situace změnila.

Multiplatformní, multijazyčný, open-source a zdarma

Songbird je koncipován jako open-source multijazyčný a multiplatformní hudební přehrávač, který byste měli bez problému nainstalovat a spustit na operačních systémech Windows (XP/Vista), Linux (OpenSolaris, Fedora, Ubuntu, Gentoo) a Mac OS X (Intel). Kromě základní agličtiny je Songbird dostupný také v dalších 50ti jazykových mutacích, mj. také v českém jazyce.

V současnosti je dostupná první finální verze 1.0.0, která již obsahuje celou řadu funkcí, ale vývoj neusíná a stále pokračuje vysokým tempem kupředu. Celý „Roadmap“ již uskutečněného i plánovaného vývoje si můžete prohlédnout na adrese: https://wiki.songbirdnest.com/Roadmap. Další verzi tak můžeme podle plánu očekávat již v lednu příštího roku.

songbird - hlavní okno

Nejen přehrávač písniček

Songbird není jen klasickým přehrávačem skladeb, ale také a spíše knihovnou hudebních médií, která si klade za cíl být přehledným „vyhledávačem“ i v rozsáhlých audio sbírkách. Songbirdu tak stačí určit místo, kde máme uloženy naše oblíbené skladby, a ten si informace o nich uloží do své interní databáze, ve které pak můžeme jednoduše vyhledávat dle žánrů, umělců, názvu alb či názvu skladby.

Samozřejmostí stejně jako u ostatních podobných programů je nutnost mít skladby popsány tzv. „tagy“, ve kterých jsou tyto informace umístěny – autor, název skladby, album, rok vydání, žánr atp.

Kromě přehrávání skladeb z knihovny médií nabízí Songbird i klasické přehrávání formou načtení písniček z určeného adresáře a za přítomnosti dalšího doplňku i například poslech internetových rádií.

Standardní „knihovní“ vzhled přehrávače je možné Songbird přepnout i do „mini módu“, který zabírá jen napatrnou část obrazovky.

songbird - minipřehrávač

Umí být i webovým prohlížečem

Jelikož byl Songbird postaven na základu jádra Mozilly obsahuje i interní webový prohlížeč a přímo z přehrávače si tak můžete přímo zobrazovat webové stránky – renderovací jádro je totožné s prohlížečem Firefox. Tato vlastnost se nám hodí zřejména při zobrazování informací o skladbách či umělcích, které tak mohou být zobrazeny přímo v přehrávači.

songbird - webový prohlížeč

Změna vzhledu pomocí motivů

Songbird podporuje také změnu uživatelského rozhraní formou motivů jejichž velké množství můžeme najít například na https://addons.songbirdnest.com/tag/theme. Pokud tak vašemu oku neladí výchozí šedobílý motiv můžete si jej velice snadno změnit například na zcela černý.

songbird - různý vzhled

Doplňky, doplňky a zase jednom doplňky

Jedním s velkých přínosů využití jádra Mozilly je bezesporu velice podobný systém rozšířujících doplňků tak jak ho známe z webového prohlížeče Firefox nebo poštovního klienta Thunderbird, který má v případě Songbirdu svůj hlavní webový rozcestník na adrese https://addons.songbirdnest.com/.

songbird - správa doplňků

Můžeme si zde procházet doplňky dle doporučení, kategorií, značek, míry stahování či datumu nahrání. Možnosti Songbirdu lze takto pomocí doplňků značně rozšířit. I když je samotný Songbird multiplatformní nemusí být doplňky dostupné pro všechny podporované operační systémy. U každého doplňku lze tuto informaci ale jednoduše zjistit.
Pro představu si níže ukážeme alespoň pár zajímavých a užitečných doplňků dle našeho výběru:

Last.fm
https://addons.songbirdnest.com/addon/106

Přidává podporu pro publikování přehrávaných skladeb k uživatelskému profilu na serveru Last.fm.

songbird - integrace last.fm

Last.fm Album Art
https://addons.songbirdnest.com/addon/1219

Přidává podporu zobrazování obalu alba přehrávané/vybrané skladby ze serveru Last.fm.

songbird - integrace alba last.fm

SHOUTcast Radio
https://addons.songbirdnest.com/addon/1205

Přidává podporu internetových rádií pro službu SHOUTcast. Jednotlivé stanice si můžeme buďto vyfiltrovat dle žánru – Classical, Pop, Rock atp. a nebo dle vlastního textového filtru prohledávající název rádia.

songbird - integrace last.fm

mashTape
https://addons.songbirdnest.com/addon/73

Přidává panel s informacemi o právě přehrávaném umělci (interpretovi) a skladbě. Informace přicházejí z různých zdrojů pro Informace o umělci, Recenze, Novinky, Fotografie a Videa. U každé zobrazené informace lze pomocí ikonky rozeznat a navštívit zdroj.

songbird - mashtape - info o autorovi

songbird - mashtape - obrazky interpreta

songbird - mashtype - videa interpreta

Windows Media Playback
https://addons.songbirdnest.com/addon/24

Přidává podporu přehrávání chráněných Windows Media Audio (WMA) souborů do Songbirdu.

SongSnarl
https://addons.songbirdnest.com/addon/222

Přidává podporu zobrazování dialogu informující o aktuálně hrající skladbě. Tento dialog je zobrazen při změně hrající skladby v Songbirdu. Ale pozor! Tento doplněk vyžaduje pro správnou funkčnost přítomnost programu Snarl (https://www.fullphat.net/).

songbird - upozorňovač snarl

Songbird v současné verzi již není jen jakýmsi pokusem o katalog médií jak tomu bylo v prvních beta verzích, ale plně použitelným a značně rozšiřitelných programem, který je možno bezproblémově provozovat na různých platformách operačních systémů a navíc zcela zdarma i s podporou českého jazyka. Songbird může čekat velice zajímavá budoucnost a bude zajímavé sledovat, jakou v oblasti katalogů hudebních médií zaujme pozici. Nakročeno má více než dobře.

Tento článek si můžete přečíst také na živě.cz kde jsem jej také publikoval s drobnými úpravami.

20 dní s Ubuntu – část první – instalace

Dnes je tomu 20 dní co jsem si nainstaloval jako primární operační systém Ubuntu 8.04. Je to tak poprvé, pokud nepočítám různé pokusy ve virtualizaci, kdy jsem si mohl „osahat“ tento tak trochu jiný operační systém a programy v něm při seriózní práci. Dojmy jsou velice rozporuplné a pokusím se je vylíčit v tomto a navazujících článcích

Na začátku je potřeba uvést, že jsem dlouhodobý uživatel Windows, který si prošel různými verzemi tohoto operačního systému (dále jen OS) od verze 3.0, 3.11, 95, ME, 98, NT až po dnešní XP. Je mi proto jasné, že některé neduhy Ubuntu jsou dány i mou nezkušeností s tímto OS a pár dnů nemůže poskytnou takové zkušenosti, jako ty, které jsem nasbíral s Windows za několik let. Pokusím se i přesto být co nejvíce objektivní.

V předchozím odstavci jsem uvedl mé zkušenosti s Windows, ale již během této doby zde bylo pár mých pokusu a „hrátek“ s Linuxem. Byly to však vždy vzplanutí na pár dnů, které po nějaké době usnulo. Jedinou větší zkušeností bylo provozování serveru na základní škole, tehdy ještě na systému Linux Mandrake (dnešní Mandriva), které mi dalo určitě zkušenosti především z konzolového prostředí.

Dřívější hrátky změnilo až sepsání článku k virtualizaci na desktopu pro živě.cz (v době psaní toho článku ještě článek na živě nevyšel), kde jsem si udělal kompletní přehled o virtualizaci a software, které lze k tomuto účelu použít. Objevil jsem také jednu do té doby pro mě neznámou vlastnost, tzv. bezešvý režim a absolutně mě uchvátilo toto video na youtube:

Jednak kvůli článku, ale svým dílem i ze zvědavosti jsem se rozhodl vyzkoušet si kombinaci Ubuntu 8.04 + Compiz + VirtualBox, tedy přesně stejnou kombinaci, která je použita na onom videu výše.

OS provozuju na následujícím hardware:
Notebook IBM ThinkPad Z60m
– Intel Pentium M (Dothan) 1.73
– ATI Mobility Radeon X600 with 128MB
– 15.4″ wide-screen TFT with 1680×1050 resolution
– 2x1GB PC2-4200 memory standard
– 60GB 5400RPM SATA HDD
– AD1981HD HD Audio 1.0 controller
– DVD±RW
– Broadcom 10/100/1000 Ethernet
– IBM 11a/b/g Wireless LAN Mini PCI Adapter II
– Integrated Fingerprint Reader

Instalace systému Ubuntu

Instalace systému Ubuntu probíhá v hezkém a intuitivním prostředí, které zvládne opravdu i naprostý začátečník.

Pro některé vadou na kráse může být nemožnost vybrat programy, které se mají nainstalovat, ale pro většinu bude tato vlastnost spíše výhodou, jelikož se budou stejně v záplavě programů zpočátku ztrácet. Ubuntu má tak filozofii, že nainstaluje předpřipravený balík programů, a kdykoliv je možné některý z těchto programů odinstalovat, či nainstaloval další.

Další drobný zádrhel může nastat, pokud máte nějaké nestandardní připojení k síti, či pokud nejste v době instalace připojeni k internetu. Vzhledem k velikosti instalačního média (1CD) není technicky možné, aby na něm byly kompletní jazykové mutace všech programů a ty se dotahují z internetu až v průběhu instalace. Pokud jste tedy bez připojení, musíte se spokojit „pouze“ z anglickou verzí systému

Instalace veškerého hardware proběhla bez sebemenšího problému. Vše co potřebuji fungovalo hned. Jedinou změnou po instalaci, kterou však systém nabídl sám, byla instalace akcelerovaného 3D driveru pro grafickou kartu ATI, která proběhla také bezproblémově. Pravda, že ihned po instalaci nefungovala čtečka prstů, která se však musí doinstalovat i ve Windows (kde se musí bohužel doinstalovávat téměř všechen HW) a která je jakousi třešinkou na dortu bez které člověk může fungovat. Popis instalace jsem sepsal v tomto článku.

Instalace a konfigurace VirtualBoxu

Jako virtualizační prostředí jsem zvolil VirtualBox, zejména proto, že je k dispozici zdarma, je kompletně v českém jazyce a jako jediné obsahuje podporu bezešvého režimu v Linuxu ve stabilní verzi. Samotná instalace je opět jednoduchá, i když začátečník již může mít drobné problémy.

Nejpve je potřeba stáhnout si DEB balíček ze stránek Sunu, na které se nejlépe dostaneme před odkaz na virtualbox.org. Instalátor bude potřebovat zkompilovat nový modul kernelu (jádra systému) a je tak potřeba mít v systému nainstalovány hlavičky kernelu. To naštěstí nebyl problém a tak se k mému údivu vše podařilo napoprvé.

Detailní konfigurace VirtualBoxu by vydala na celý samostatný článek a tak zde jen uvedu, že předmětem mého zájmu bylo virtualizovat Windows XP a že instalace proběhla opět bez jakýchkoliv problémů a bez nutnosti nějakých dalších driverů. Co však silně doporučuji je doinstalovat tzv. „Přídavky pro hosta“, bez kterých bude systém pomalejší a budete ochuzení o některé výborné funkce – plynulý přechod myši mezi virtualizovaným a normální OS, možnost jednoduchého sdílení adresářů mezi systémy a konečně i možnost přechodu do tzv. bezešvého režimu.

Po nainstalování OS do virtuálního stroje, doinstalace přídavků pro hosta a stisknutí klávesy pravý Ctrl + L vám najednou oba systémy (Ubuntu a v mém případě Windows) splynou do jednoho. Díky tomu však bohužel „přijdete“ o plochu Windows, která je však přístupná po kliknutí na ikonku plochy. Jakmile však kliknete kdekoli jinde, opět zmizí.

Instalace Compiz

U akceleračního prostředí jsem zvolil složitější variantu instalace, tj. pomocí kompilace ze zdrojových souborů, dle postupu uvedeném zde. Nevýhodou je nutnost instalace spousty balíčků systému se zdrojovými soubory a větší náchylnost na chyby, výhodou je pak nejnovější verze compizu a funkce, které v základní verzi, která je součástí reposity nejsou. Pokud ale nechcete pokoušet osud, vystačíte si určitě i se standardním compizem.

A co dál?

Těmito kroky byl systém připraven k používání a zbývalo ho již jen odzkoušet a doinstalovat případné další uživatelské programy. Co se týče operačního systému zatím samá chvála a ve spoustě oblastí byla instalace ještě jednodušší a méně problémová než v případě OS Windows.

Nespornou výhodou Ubuntu je opravdu výborná podpora i v češtině a pokud nebudete vědět kudy kam můžete se podívat na předpřipravené návody na wiki.ubuntu.cz a nebo se porozhlédnout po fóru forum.ubuntu.cz

Ladíme Ubuntu – padající Firefox na flashi

V Ubuntu 8.04 v kombinaci s Firefoxem 3 je ve výchozí instalaci problém s přehráváním flash videa. Naštěstí je znám způsob jak tento problém vyřešit.

Nejprve je potřeba stáhnout a nainstalovat plugin nspluginwrapper odsud.

Poté nainstalujeme libflashsupport zadáním následujícího příkazu:
# sudo apt-get install libflashsupport

V dalším kroku spustíme příkazy:
# sudo apt-get remove –purge flashplugin-nonfree
# sudo apt-get install flashplugin-nonfree

Po předchozích krocích si spustíme Firefox a v menu Úpravy->Předvolby->Aplikace zkontroluje či popř. nastavíme použití Shockwave Flash pro Flash.

ubuntu flash nastaveni
ubuntu flash

Aktualizace I. 27.5.2008
Tak bohužel se ukazuje, že výše uvedený způsob nepomůže ve 100% případů a na některých stránkách i přesto Firefox spadne s chybou „Segmentation fault“. Zřejmě za tím stále stojí problém ve Flashi.

Aktualizace II. 27.5.2008
Naděje umírá poslední a přeci jen to vypadá že 100% řešení existuje. Je jím instalace originálního Adobe Flash 10, po jehož nainstalování mi Firefox již nespadl. Navíc jako obrovský bonusem je extrémní snížení zatížení CPU při přehrávání.

Před instalaci pluginu je potřeba odinstalovat balíček „flashplugin-nonfree“ a poté si stáhneme novou verzi odsud. Archív si někam rozbalíme a při zavřeném prohlížeči spustíme soubor „flashplayer-installer“ z tohoto archívu. Tím se nám nový plugin nainstaluje a je už potřeba jen znovu nastartovat firefox. Otestovat nového flash pluginu a ověření, že se používá skutečně on můžete např. zde

https://download.macromedia.com/pub/labs/flashplayer10/flashplayer10_install_linux_051508.tar.gz