Rubrika: Jak plyne život

Konečně jíme jako lidi – u jídelního stolu

Na předchozí sérii gurmánských článků tak trochu navážu, jelikož je hezké uvařit dobré jídlo, ale ještě hezčí pak je, když je i hezké posezení u kterého si jídlo můžeme vychutnat. U nás se v tomto dnes něco změnilo a více o tom uvnitř článku.

V Kladenském bytě bydlím již téměř tři roky, což není kdovíjaká doba, ale také už to není málo. Od samotného začátku, ale jednou z věcí která v bytě chyběla byl pořádný jídelní stůl. Do této chvíle jsme obědvali, večeřeli a prostě hodovali tak trochu mezi způsobem tradičním a čínským, tj. u konferenčního stolku. Člověk pak neví zda má sedět na sedací soupravě, kdy je pak ale konzumace značně nepohodlná a nebezpečná (z hlediska ušpinění čehokoliv) a nebo na zemi, ale i tam to není ono. Jedinou vyjímkou byly doposud vánoce, kdy nám to opravdu nedalo a alespoň jsme zasedli k balkónovému setu.

Dnes tedy nastal ten okamžik, kdy konečně můžeme zasednou ke klasickému jídelnímu stolu. Pokud někdo váhá, odkud jen ten stůl zná, tak vězte že za poslední dobu jste ho mohli vidět na nesčetně billboardech, kde jej prezentuje nákupní mamut Kika. Ještě než jsem si všiml těchto billboardů, zavedla mě Jarka do Kiky, aby mi zde tento „set“ představila. Všimla si ho při předchozí návštěvě Kiky s kamarádkou. Inu dlouho jsem neváhal, neboť pravda za bratru necelých 6tis. dostanete docela bytelný stůl i s čtyřmi židlemi. Vše má ale i své proti, čili i zde se jedno najde – stůl není rozkládací. Naneštěstí početné návštěvy nemáme na denním pořádku a tak si myslím, že stůl velice dobře poslouží i tak.

U tohoto jídelního stolu můžeme k jídlu zasednou od dnešního dne
<%image(20100207-kuch_stul3.jpg|520|347|null)%>

U tohoto konferenčního stolku jsme jedli doposud
<%image(20100207-kuch_stul4.jpg|520|347|null)%>

A u tohoto balkónového setu jsme jedli na vánoce
<%image(20100207-kuch_stul5.jpg|520|347|null)%>

Kam se poděly zdravice šoférů?

Včera jsem takhle cestoval autobusem na D1 mezi Prahou a Brnem a viděl jsem na řidiče, jelikož jsem měl sedadlo v první řadě. Tu jsem si uvědomil při jeho zdravici na každý z projíždějících autobusů, že něco podobného existovalo kdysi i mezi řidiči autobusů, ale časem se to úplně vytratilo. Pojďme si tedy připomenout něco z éry komunismu.

S rodičemi jsem toho najezdil hodně a jelikož jsme nikdy nevlastnili vůz domácí výroby, ale na tehdejší dobu poněkud exotické vozy značky Fiat, byl jsem svědkem něčeho, co už v dnešní době víceméně vymizelo.

Nejprve to byl vůz s označením 850 a posléze větší vůz 127C. A o co tedy šlo? Řidiči stejných vozů se na silnici téměř vždy zdravili, i když se vlastně vůbec neznali. Postupem času začalo být na silnicích běžné, že kromě Škodovek, Žigulíků, Lad a Trabantů jezdili po našich silnicích i jiné vozy ze „západního“ bloku. Majitelé těchto zahraničních vozů tak byli čím dál více rozšíření, až tato tradice zanikla, nebo alespoň si nyní neuvědomuji, že bych kromě řidičů autobusů, někdy v posledních letech toto zdravení viděl. Je to škoda.

Za to pirátů silnic je stále více, stačí se projet třebas z Prahy do Karlových Varů. Tam si spousta řidičů s plnými čarami na vozovce servítky rozhodně nedělá. Už se těším na dobu, kdy auto bude chytrý stroj, který bude schopen určit maximální dovolenou rychlost na daném úseku a nastavovat automaticky omezovač rychlosti na tuto rychlost. Hned by na silnicích bylo klidněji.

Vánoce 2009 – do Hornbachu pro vánoční stromek

V neděli jsme rozsvítili již třetí svíčku na adventním věnci a to je znamení, že vánoce jsou opravdu za dveřmi a jelikož k nim patří vánoční stromek, rozjeli jsme se včera jeden si domů koupit.

Loni jsme kupovali vánoční stromek zhruba ve stejnou dobu, ale na parkovišti u OC Oáza v Kladně. Byl to sředně vysoký smrček a se zabalením do síťky vyšel na tuším 450Kč. Měl jsem z toho ale pocit, že si z toho takový prodejci dělají nemalý byznys a tak jsem zkusil jít ve šlépějích svého otce, který co si pamatuju několik posledních let vždy kupoval vánoční stromek v jeho velmi oblíbeném Hornbachu.

Jelikož Hornbach je z naší každodenní trasy trochu více z ruky rozhodli jsme se zamířit nejprve do OBI, kde jsme si nedávno při koupi vánočních ozdob nabídky stomečků všimli – btw. pokud někdo shání poctivé skleněné ozdobičky na stromek, tak v OBI mají velice hezké v různých barvách. co se týče stromků nás ale v OBI zklamali. Ceny byly dobré, ale výběr velice malý a tak jsme se rozhodli přesunout do Hornbachu.

Trochu jsem se obával šílenství na parkovišti, které je v Hornbachu velice často, nicméně všichni asi řešili vánoční dárky jinde a tak bylo na parkovišti naopak klidno. Vyrazili jsme přes oddělení zahrady do venkovní části a čekalo nás velice milé překvapení. Stromky hezky rozdělené do dvou skupin dle velikosti a dlouhé řady s výběrem. My jsme si vybrali střední dánskou jedli za velice přijemných 395Kč včetně zabalení.

Pokud tedy ještě vánoční stromek nemáte a máte někde v okolí Hornbach mohu jen doporučit.

Vánoce 2009 – vánoční trhy v Praze a druhá svíčka na adventním věnci

A je za námi už v pořadí druhá, tentokráte bronzová adventní neděle. Jak jsem již avizoval před týdnem, čekala mě návštěva tradičních vánočních trhů tentokráte přímo v našem hlavním městě Praze. A jaká to tedy nakonec bylo? Potvrdily se mé obavy nebo bylo vše naopak?

Na vánoční trhy jsme si vyhradili s Jarkou nedělní odpoledne. Jelikož jsme plánovali ochutnávky medoviny, vypravili jsme se do Prahy autobusem. K mému překvapení a radosti jsem zjistil, že ani o víkendu není spojení mezi Kladnem a Prahou problémové, což bylo způsobeno asi tím, že jsem autobusem do Prahy o víkendu cestoval naposledy o prázdninách, kdy je to obecně mnohem slabší.

Po třetí hodině nedělní jsme tedy vyrazili směrem k Praze, aby nás postupně autobus a metro dovezli až do středu Prahy – na samotné Václavské náměstí, kde jsme celou vánoční pouť zahájili.

První co mě potěšilo, že Václavské náměstí letos konečně nehyzdí nějaká barevná příšera, myšleno například modrý vánoční stomek, ale je zde klasický, byť umělý, vánoční stromek. Tím však pozitiva pomalu končí, jelikož se opět potvrdily zvěrstva „pražských trhů“, a to hromada stánků s nevánoční tématikou – opravdu nechápu jak s vánoci souvisí suvenýry z prahy (různé magnetky, poháry či trička), které si i mimo Vánoce můžete koupit na každém rohu. To vše bylo umocněno tím, že stánky se pouze opakujou, takže i když jich je na náměstí dejme tomu 30, tak ve skutečnosti je to tak 5 různých stánků – stánek z klobásy a jinými pochutinami, stánek s medovinou, stánek ze suvenýry a stánek s trdelníkem. Vyjímkou byl snad jen jeden stánek se sýrem. To v Brně byla skladba stánků mnohem více rozmanitá. A těch lidí, samý turista, na čecha pomalu nenerazíte. Abych však jenom nekritizoval, je tu i jedno překvapivé pozitivum a to jsou ceny. Ne že by byly nějak malé, ale jsou víceméně stejné jako v Brně, což mě opravdu překvapilo.

Trhy na Staromáku – davy lidí
<%image(20091207-Obraz001.jpg|520|390|null)%>
<%image(20091207-Obraz002.jpg|520|390|null)%>

Po projítí stánků na Václaváku a první ochutnávce medoviny jsme se vypravili na další trhové místo, kterým je Staroměstské náměstí. Uličky narvanými lidmi se střídali s ulicemi, které zely prázdnotou, byť Staromák praskal jako obvykle ve švech. Stánky tu byly větší, vánoční strom živý, vyšší a opravdu krásný, množství lidí a fronty mnohem větší. Složení stánků opět ovšem katastrofální, každý druhý stránek nějaké suvenýry z Prahy, ceny stejné.

I přes všechny uvedené zápory mají i pražské vánoční trhy své kouzlo, jen je potřeba se připravit na ty davy lidí. My jsme si to myslím náležitě užili, dali si tři různé medoviny – btw. nejlepší byla asi ta bylinková, klobásu v bagetě a trdelník. Co mě ještě zarazilo, že jsme nenašli ani jeden stánek s cukrovinkami, kde by byl turecký med, kokosový trn atp. To v Brně jich bylo hned několik. I přesto si to příští rok myslím opět nenecháme ujít.

Po příjezdu domů už nás čekala milá povinnost a to zapálit si druhou svíčku na vánočním věnci a zase jsme se kousek přiblížili vánocům.

Už hoří dvě svíčky – bronzová adventní neděle je tady
<%image(20091207-IMG_5728.jpg|520|347|)%>

Vánoce 2009 – vánoční trhy v Brně a první svíčka na adventním věnci

Tak máme za sebou první adventní neděli, čímž nám defakto začalo hezké vánoční období. Mě to tentokráte vyšlo tak, že jsem mohl navštívit hned první den vánoční trhy v centru Brna. A jaké to tedy bylo?

Do Brna jsem vyrazil už v sobotu 27.listopadu, abychom se večer sešli u spolužáka a kamaráda Vanise, kterému se před měsícem a pár dnů k tomu narodila dceruška Barunka. Jelikož je mezi stejně starými spolužáky první, neobešlo se to bez pořádné pijatiky, nicméně o tom psát nechci.

Kotis (další spolužák) mě trochu ukecal, abych do Brna vyrazil už dříve a mohli jsme tak ještě před „zapíjením dítěte“ navštívit brněnské vánoční trhy. Tam jsme si dali sraz i s Abym (tentokráte nespolužákem).

Začali jsme na „Zeliňáku“, což je v Brně náměstí, kde se obvykle koná tzv. „Zelný trh“. Jak název napovídá najdeme zde trh převážně se zeleninou, ovocem a květinami. Tentokráte tady však byly dřevěné stánečky s různými vánočními drobnostmi – všelijaké jídlo, cukrovinky, tekutiny, ale také i keramika a různé převážně ručně dělané vánoční dárečky. Místa na Zeliňáku moc nebylo, zato lidí hromady, a tak jsme se jen zastavili u stánku s tzv. Svoboďáčkem – brněnská definice: drsná směs svařáku, rumunska a medůvky (překlad pro neznalé brněnštiny: drsná směs svařáku, rumu a medoviny) – a u dětského kolotoče – na atrakci nás nepustili a pokračovali na „Svoboďák“.

Pohled na Vánoční trhy v Brně ze spodní části Svobodova náměstí
<%image(20091130-Obraz012.jpg|520|390|)%>

„Svoboďák“ je brněnské hlavní náměstí, která je zvláštní zejména tím, že jím projíždí z jednoho rohu napříč náměstím do druhého tramvaj. I zde našlo své místo nemálo stánečků s vánoční tématikou. Místo kolotoče byl přítomen dětský vláček, u kterého jsme se taky museli na nějakou dobu zastavit. Složení stánků bylo velice podobné jako na „Zeliňáku“, hlavní náměstí je však větší a tak zde bylo mnohem více prostoru, neboli menší tlačenice. My jsme opět zakotvili u stánku s tekutými pochutinami, abychom tentokráte ochutnali pravou včelí Medovinu, vyrobenou u našich slovenských sousedů. Musím říct, že Medovina mi tedy chutnala opravdu více, možná i proto, že ze „Svoboďáčku“ šel cítit zejména cukr, kdežto u medoviny to bylo příjemné aroma medu. Dali jsme si tedy pár štamprliček teplé medoviny na zahřátí, prohlédli vánoční strom, zazvonili na vánoční zvon a pak pokračovali na oslavu.

Pohled na Vánoční trhy v Brně z horní části Svobodova náměstí
<%image(20091130-Obraz014.jpg|520|390|)%>

Na podobný trh v Praze chodíme víceméně každý rok, ale musím říct, že ten brněnský má mnohem větší kouzlo. Nepotkáte zde žádné vietnamské stánky, či stánky s příšernými kýči, které nemají vůbec nic společného s vánoci, ale jen zneužívají vánoční doby. Navíc zde nejsou téměř žádní turisti,a celkově mnohem menší tlačenice a přáteltějští ceny. Uvidíme jak to bude ještě vypadat v Praze, kam se taky chystám, ale myslím že pro mě bude ten brněnský i tak vítězem.

Po patřičně peprné oslavě narození dítěte mě po příjezdu domů čekal ještě nákup vánočního adventního věnce. Koupili jsme ho na stejném místě jako loni, opět je nádherný, akorát se mi zdá, že proti loňsku nějak podražil. Se svíčkami tato ozdobička přijde na bezmála 500kč, což není zrovna málo. Na druhou stranu je to do příchodu vánočního stromku jedna z nejzásadnějších ikon vánoc a už se těším, až na něm bude hořet poslední svíčka.

Letošní vánoční věnec a teplá medovina i doma
<%image(20091130-IMG_5723.JPG|520|271|)%>