Koncert: Matahari, Lety Mimo, Torque (USA), Storm

To jsem tak včera skončil po měsíci opět v jednom pražském klubíku, abych si vyslechl více či méně známé kapely a uspokojil tak své hudební srdíčko. Co více, v klubu jsem nebyl sám, ale společnost mi dělala slecna_blazen a stoucly.

V úterý jsme byli doprovodit holky k pražskému hradu, kde měl koncert snad již dostatečně profláklý James Blunt – známý např. písněmi You’re Beautiful či Wise Men. Při čekání nám slecna_blazen připoměla středeční koncert její bláznivě oblíbené kapely Matahari, kam se chystala. Vzali jsme to navědomí, nicméně rozhodnutí zda jít či nejít stejně mělo přijít až den následující.

Z práce jsem dorazil něco před pátou hodinou odpolední, venku bylo krásně, doma nesnesitelné horko a tak jsem napsal Svišťovi zda chce jít taky. Ta se ale tentokráte rozhodla zůstat déle v práci a navíc byla docela utahaná a já tak vyrazil směr Náměstí míru do klubu Bordo sám, abych se zde o půl sedmé setkal s holkami. Vstupné bylo příjemných 50,- Kč, co již ale bylo méně příjemné bylo pivo značky Starobrno. Nějakou delší dobu jsem nebyl pivu této značky vystaven a tak možná o to horší to bylo. No upřímně jsem měl problém vůbec to pivo vypít, natož abych měl z něho nějaký požitek. No nezbývá vždy když to bude možné zůstat věrný mým třem vyzkoušeným a oblíbeným značkám Gambrinus, Stella Artois a Pilsner Urquell. Návštěva klubu Bordo byla mou premiérou a tutíž jsem prvních pár minut věnoval studiu okolí. Klub je to příjemný, tvořen dvěmi místnostmi v nichž v každé je bar. V nejzažší místnosti je pak pódium s dostatečným množsvím židliček a stolů pro sezení.

A nyní k samotnému koncertu. Jako první nastoupila kapela Storm. Kapela tvrdšího ražení a tedy ne úplně mého stylu, i když jsem neměl problém jejich koncert přežít. Jako druhá vystoupila kapela Lety mimo, kterážto se do mého hudebního „vkusu“ trefila již lépe a jejich vystoupení bylo celkově bez problémů stravitelné. Třetí vpořadí se představili zámořní Torque, kteréžto bych zařadil do kategorie Metalové. Začali pěkně jako první s promítáním klipu za zády, aby byl následně tento efekt pohaněn tím, že se opakoval stejný klip i u dalších písníček a pomalu se stával ohraným. Poslední – slecnou_blazen velice očekávanou – kapelou byla Matahari. Jejich vystoupení se dá označit určitě jako nezdařilejší, jako jediní si dovolili i po „policejní“ hodině přídavek a co víc lidi před pódiem dostali do varu, slecnu_blazen v první řadě nevýjimaje. Z celého vystoupení jsem si tak nějak zapamatoval zejména song Plastikovej Ken.

Něco před jedenáctou hodinou večerní jsme se vypravili na Ipák a cestou potkali ještě proslulou Balbínovou poetickou hospůdku. Já se rozloučil s holkama a sešel do útrob metra a tím skončil můj po delší době hudebně klubový večer.