Akce: Koncert pro všechny lidi – agitace ČSSD

Ve čtvrtek se na pražském výstavišti konala předvolební „show“ mé „oblíbené“ strany ČSSD a jelikož jsem si nemohl odpusit vidět našeho premiéra, zavítal jsem přímo do jámy lvové také.

Začalo to vše pozváním Iric na koncert Elánu. Já už však v době, kdy jsem se tuto informaci dozvěděl začal mít podezření, že to bude právě jeden z koncertů ČSSD – Koncert pro všechny lidi se to jmenuje – a tak jsem to neváhal prověřit. Skutečně jsem se nemýlil a zpočátku jsem na onen „koncert“ nechtěl jít, i vzhledem k faktu, že Elán má sice pár dobrých songů, ale celkově to není příliš má krevní skupina. Nicméně byl jsem upozorněn na fakt, že tam přeci jen možná bude náš „oblíbenec“, kterého si přeci musíme vyfotit. Toto mi jako motivace stačilo a rozhodl jsem se proto tuto akci „podpořit“.

Koncert začínal v 17:00 a bylo tak jasné, že začátek vzhledem k pracovní době nestíhám. Zjistil jsem, že na začátku vystoupení „superstáři“ Poláček, Vaňková a Savka a pro mě tak nebylo kam pospíchat. Po půl páté jsem dorazil domů, dal si něco na svačinu a shlédl se Svištěm na ČT4 Sport ještě poslední minuty zápasu Česko-Německo z fotbalového šampionátu v roce 2004, který skončil naší výhrou 2:1.

Před půl šestou jsme již vyrazili na výstaviště, kde nás už u vchodu čekala Iric a uvnitř se již u pódia vyskytovala i Hančí. Jedno pivo na začátek, pózování u volebního autobusu ČSSD anglického typu a mohli jsme poslechnout pár posledních chvil slečny Vaňkové. Poté následovalo pár volebních agitačních keců většinou mířených proti bodům programu ODS. Vydrželi jsme ještě pár hlásek od Tomáše Savky a poté se šli radši přesunout k místním atrakcím.

Byl to Svišť, kdo nás vyprovokoval zajít k horské dráze, ale po pár chvílích a shlédnutí dvou jízd to nakonec vzdala. Já však již tuším dokonce s úplně stejnou horskou dráhou měl v mládí zkušenost a tak jsem neváhal a s Hančí se na jízdu vypravil. Dráha obsahovala pouze dva „sešupy“, které skutečně stály za to, ale zbytek byl již téměř pohoda a celkově tak skutečně žádná tragédie. Postupně jsme prošli kolem dalších atrakcí, abychom se zastavili až u střelnice. Roli střelmistra převzal kdo jiný než Svišť a já byl jmenován na nabíječe vzduchovky. Z celkového počtu 10 ran skončilo dle vizuálu v „terči“ čtyři. Je však otázkou, zda všechny „terče“ fungovaly tak jak měly. Úkolem bylo trefit bílé kolečko, které po zásahu mělo způsobit nějaký pohyb panáčků a nebo zvuk. Paní ve střelnici však i tak výkon ocenila a Svišť dostala oranžovou papírovou růži – jaká to náhoda, že barva zrovna odpovídala ČSSD.

Prostor před a kolem pódia se s příchodem osmé večerní hodiny začal zaplňovat a vše již naznačovalo příchod hlavní „hvězdy večera“. To by ale nebyla předvolební akce, kdyby se na ní neobjevili hlavní představitelé oné politické strany a tak nás uvítal pan Paroubek, Ráth a ještě pán jehož jméno si nepamatuji, ale byl slovenského původu a ze strany Smer. No po tom co pan Paroubek pronesl několik „inteligentních vět“ a poznámek typu, že vítá nejen příznivce ČSSD, celému rozhovoru nasadil korunu pan Rath, např. větou „Mám pro vás špatnou zprávu, nevystoupí Elán, ale lidová kapela.“ .. a dodal: „Tak není to pravda, to byla opět jedna z dezinformací ODS, kapela Elán opravdu vystoupí.“. No krásný to humor a všichni jsme se ze srdce zasmáli. Po skočení proslovu všech třech pánu bylo vyhlášeno rozdávání oranžových růží přímo panem Paroubkem a tak se nemálo skalních příznivců rychle přesunulo na pravou stranu pódia.

S příchodem hlavní hvězdy – slovenské kapely Elán – v čela s Jožo Rážem přišla i pomalá změna počasí. Z původní projasněné oblohy se rázem stala zamračená a chmůrná obloha a během koncertu začalo i pršet. Jak jsem již napsal výše zahráli Eláni pár songů, které se mi líbí, ale byla zde také spousta nemého gusta a tak jsem některé části koncertu spíše protrpěl. Po skončení vystoupení této už poněkud legendární kapely následoval pěkný ohňostroj a my se po jeho skončení odebrali na zastávku a naplněnou tramvají s řidičem, který jel velice svižně se dopravili na Holešovické nádraží.

Zde jsme navštívili místní „futuristickou“ hospůdku s názvem Cross Club. Byla to má druhá návštěva tohoto klubíku, nicméně tentokráte jsme se podívali do „sklepního“ podlaží, jelikož se nahoře konal zrovna koncert nezjištěných kapel. Kdož ještě v tomto klubu nebyl, tak přišel o opravdu netradiční zážitek. Prostor celého klubu tvoří součástky z nějakých technických strojů a přístrojů – aut, televizí, rádií, počítačů a kdoví z čeho ještě. Zaujali jsme tedy místo v horním „patře“ podzemní místnosti a občerstvili se ještě jedním Gambrinusem z kelímku. Tentokráte nám zdejší pobyt naštěstí neznepříjemňovala všudypřítomná tráva. Před půlnocí nastalo ono rozhodnutí, že ještě půjdeme na poslední metro, které jsme nakonec skutečně stihli a z drobnou zastávkou v naší oblíbené stanici Vyšehrad jsme dorazili předposledním metrem k domovu.

Na fotografii výše jsou zachyceny oné futuristické „lustry“ v Cross Clubu.