S foťákem na vlaky – Železniční muzeum Lužná u Rakovníka

Bylo tomu přesně 14dní co jsem se vypravil na lov snímků letadel na ruzyňské letiště a tentokráte se objektem mého zájmu staly milované vláčky v železničním muzeu Lužná u Rakovníka a jako správný fanda jsem se tam dopravil vlakem.

<%image(20101029-luznamapa1.jpg|540|120|null)%>

28. října jakožto každoročně je svátek Den vzniku samostatného Československa a já se rozhodl tentokráte udělat si výlet do nepříliš vzdáleného železničního muzea Lužná u Rakovníka. Z Kladna mě čekala cesta osobním vlakem – motoráčkem Regionova – až jsem se nestačil divit jak se motoráčky od doby co jsem s nimi jel naposledy změnily a musím říct že rozhodně k lepšímu. Poslední dobou jsem jezdil jen na hlavních tratích a tak mě motoráčky míjely. Pro ty kdož s nimi ještě nejeli tak vězte, že místo 6 míst na koženkové lavici na šířku vlaku jsou nyní jen čtyři místa v látkových sedačkách, které sice nejsou tak měkké jako v dálkových vlacích, ale tak on je motoráček spíše na kratší cesty. Průběh cesty je možné podobně jako v metru sledovat na světelné tabuli, takže člověk nemusí mít ani v neznámých končinách strach, že by přejel. Samotná cesta trvala necelé třičtvrtě hodiny a ubíhala hezky. Po cestě je k vidění jeden železniční tunel a obrovský lom.

<%image(20101029-luznamapa2.jpg|540|309|null)%>

Já si udělal opět dopředu přibližný rozbor odkud bude slunce svítit i když ráno bylo hodně zamračené. V průběhu dne se však mraky postupně roztrhaly, ale to už jsem byl téměř na cestě domů. Většina fotek je tak s nepříliš vábnou bílou oblohou no nicméně myslím, že jsem v muzeu určitě nebyl naposledy.

A nyní již pojďme do samotného areálu muzea. Po příjezdu vlakem či autem ho najdeme opravdu snadno. Hned od nádraží je několik značení a brána muzea je přibližně vzdálena 300m. Vstupné bylo 75kč, přičemž pokud člověk přijel vlakem a měl Inkartu tak se snížilo na 60kč. Trochu tedy nechápu nutnost mít Inkartu, jelikož to gró je myslím v tom, že člověk dorazí vlakem, ale tak je to tak. Ke vstupence dostanete plánek areálu s nějaký základním popisem a dále už je na vás si postupně jednotlivé expozice projít. Tady si myslím že jsou trochu ještě mezery a i já jakožto návštěvník, který je v areálu poprvé, jsem ze začátku hodně tápal. No nicméně areál není až tak velký čili toto počáteční trochu rozčarování bylo rázem pryč.

Většina zdejších strojů je v plně provozním stavu a vypadá to že se o ně starají opravdu dobře. Nejsem žádný odborník na parní lokomotivy a tak je zde nebudu nějak detailně popisovat. Každého asi uchvátí jejich velikost, zejména hnací kola jsou často vyšší než člověk, což je opravdu obdivuhodné. Zejména pro malí návštěvníci se v areálu můžou svést na úzkorozchodné železnici a vláčku taženém pravou i když pravda menší parní lokomotivou. Zajímavé je rovněž obraciště prostřednictvím kterého mašinky zajíždějí nebo vyjíždějí z depa. U toho mě překvapila docela jedna snad 6tiletá holčička, která už z dálky křičela: „jéé, to je Papoušek“ a já se začal jako naprostý amatér rozhlížet, kde proboha mají v železničním muzeu toto ptactvo. No jak se ukázalo jednalo se o parní lokomotivu modré barvy – mám se ještě co učit. Celkově jsem v areálu pozoroval tři sorty lidí – mladé rodiny z dětmi (těm bylo asi nejvíce), naopak starší důchodce vzpomínající zřejmě na doby kdy ještě těmito vlaky normálně jezdili a poslední partou byli zejména chlapci s foťáky (tedy asi podobní nadšenci jako já).

V areálu jsem strávil přes 2,5hodiny a opravdu to stálo za to. Trochu jen škoda, že to sluníčko nevykouklo trochu dříve. V pozdním odpoledni pak už bylo zase hodně nízko a já tak měl kolikrát problém postavit se tak, aby na fotkách nebyl můj stín.

Na cestu zpět do Kladna vyšel tentokráte rychlík, takže malý motoráček nahradil motorák velký. U těch se nic moc nezměnilo. Místo světelného disleje se před zastávkou ozve gong a je nahlášena následující stanice, takže opět člověk se nemusí bát že přejede.

Celkově se mi tento výlet moc líbit a doporučuji zejména pro železniční nadšence, ale taky pro rodiny s dětmi. Myslím, že děti budou nadšené.

A na závěr opět malá ukázka fotek

<%image(20101029-luzna1.jpg|520|353|null)%>

<%image(20101029-luzna2.jpg|520|353|null)%>

<%image(20101029-luzna3.jpg|520|353|null)%>

<%image(20101029-luzna4.jpg|520|770|null)%>

<%image(20101029-luzna6.jpg|520|353|null)%>

<%image(20101029-luzna5.jpg|520|353|null)%>

Jedna myšlenka na “S foťákem na vlaky – Železniční muzeum Lužná u Rakovníka”

  1. Ahoj, díky za tip a parádní fotky. Čím víc se o tenhle obor zajímám, tím víc přicházím na to, jak zajímavé to je.

    Technika vlaků je hodně stará (v tom dobrém slova smyslu) a odladěná do naprostých detailů. Spousta lidí si neuvědomí, že vývoj kolejových vozidel začal už v roce 1800, kdežto vývoj aut a letadel až o cca 100 let později! Rakousko-Uhersko-Česko-Slovensko mělo vždycky velkou železniční tradici, která bohužel během komunismu upadala, ale snad se to teď zase obrací a lidi i firmy vlakovou dopravu mají víc v oblibě.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..