Wellness víkend II 2010 v Mariánských Lázních

V lednu jsme poprvé vyzkoušeli Wellness víkend v lázních a neuběhlo ani půl roku a vypravili jsme se na podobný výlet znovu. Tentokráte se pobyt jmenoval „Čokoláda z Mariánských lázní“ a sliboval nezapomenutelné zážitky. V pátek po poledni jsme tedy vyrazili opět směr Západní Čechy.

V pobytu „Čokoláda z Mariánských lázní“ se skrývalo ubytování v hotelu Continental ****, 2x polopenze (z toho jednou Staročeské menu), neomezený vstup do hotelového bazénu a sauny, Čokoládový sen pro dámu a Výhradně pánská záležitost. Jarka byla na čokoládu a já měl z oné pánské záležitosti trochu obavy. Co se z toho nakonec vyklubalo napíšu dále.

Do Mariánských lázní jsme se vypravili opět přímo z práce chvíli po poledni. Cesta byla tentokráte mnohem příjemnější, téměř celá po R5. Praha byla tentokráte bezproblémů průjezdná, tedy v našem směru, a tak jsme za dvě hodiny a něco byli na místě.

U hotelu jsme zjistili jednu nepříjemnost a to, že leží téměř přímo v centru, což samo o sobě je spíše přínosem, ale problém byl s parkováním. Téměř na všech ulicích byly totiž zóny pouze pro místní nebo placena parkovací místa s cenou 30Kč/hod i o víkendu, což bychom se asi nedoplatili. Naštěstí jsmě měli trochu štěstí a našli jsme na ulici pod hotelem zónu u místní plovárny, kde žádné omezení nebylo. Tím patálie skončily a dál šlo již vše jak na drátku.

Na recepci jsme obdrželi čipové karty od pokoje č.104, který tentokráte splnil mé očekávání. Pokoj byl moc hezky zařízen, měl úžasnou, snad 2metry širokou, postel a dokonce velkou LCD televizi.

Po chvilce odpočinku a rozkoukání jsme se vypravili k první večeři, kde se konal gurmánský zážitek. Žádný bufetový styl, krásně nazdobené stoly a suprový servis. Na předkrm byl krevetový koktejl, roštěná s bramborem a jako dezert pudink. Vše byl opravdový gurmánský zážitek, který člověk opravdu jen tak nezažije.

Po tak velkém jídle jsme se šli ještě projít podvečerními Mariánskými lázněmi a původně jsme si chtěli zajít do místního kina Slávia, nicméně když jsme tam přišli tak nám oznámili že jsme dnes jediní a k promítání je potřeba 10 lidí. Nakonec se nás tam sešlo jen 6 takže se nepromítalo a my jsme raději zakotvili kousek od hotelu v pizzerii u Tří korunek. Jídlo jsme už si po vydatné večeři zde nedali, ale objednali jsme si lahvinku nějakého sladkého něměckého vína. Chutnalo to jako trochu horší Lambrusko, ale úplně nejhorší to nebylo.

V sobotu nás čekala snídaně, která byla tentokráte už klasický švédský stůl, na kterém se asi nedá moc vymyslet a tak ani nepřekvapila ani nezklama. Po snídani jsme se konečně vypravili k místní lázeňské kolonádě, kde bylo zrovna shodou okolností zahajování lázeňské sezóny. V
centru města a vlastně i lázní tak byla k vidění jak klasická kolonáda, tak i tradiční český jarmark s mnoha stánky. Pečlivě jsme si vše prohlédli, zakoupili klasický lázeňský pohár a uchutnali tři lázeňské prameny – snad teď budeme dlouho zdraví :-). Na oběd jsme si zašli do restaurace New York, která vypadala hezky a měla i zajímavé menu. Jarka si dala nějaké špagety, které prý byly dobré, ale já si vybral steak z panenky a bylo to opravdu hnusné. Přesuli jsme se tedy raději zpět do hotelu a pomalu se připravovali na procedury.

Jarku čekal Čokoládový sen, což byla perličková koupel kombinovaná s čokoládovou maskou a u které dostala k pití horkou čokoládu a na zakusování bonbóny. Po koupeli pak měla celkovou čokoládovou masáž. Mě čekalo ona Výhradně mužská záležitost, která obsahovala pivní koupel,
u které jsem měl na pití třetinku plzničky a talíř nakládaného hermelínu s toustovým chlebem – no lahoda. Po koupeli pak následovala celková pepřová masáž, což byla tedy docela síla a až do dalšího rána jsem měl červené záda :-).

Po procedurách jsme si chvíli odpočali opět na pokoji a pomalu se těšili na večeři, na které nás čekalo Staročeské menu. Opět se dostavil obrovský gurmánský zážitek a poprvé jsem zažil jídlo o pěti chodech, tak tedy postupně: zvěřinová paštika, vývar se zeleninou, pečené švestky se slaninou, pečená kachna se zelím a knedlíkem a jako dezert lívance. Jarka, jelikož kachnu moc nemusí, měla výbornou panenku s bramborem. Těžko říct, co z toho bylo nejlepší, nicméně vše bylo opět výtečné. Na večer jsme si tentokráte z hotelového baru přinesli na pokoj láhev vína a strávili opět odpočinkem.

Takovou perličkou ze soboty bylo překvapení z rychlosti internetového připojení 3G přes Ufona, které jsme využili. Kéž by taková rychlost mohla být všude.

V neděli nás čekala ještě snídaně stejného stylu a poté už opuštění pokoje i Mariánských lázní.

Nyní by se hodil nějaký závěr. Mariánské lázně jako město mi přišly o dost zajímavější než Františkovy lázně, což bylo částečně dáno i krásným jarním počasím. Hotel Continental mě uspokojil také mnohem více, jak ubytováním, tak hlavně i kuchyní a celkově mě příjemně překvapilo, že u snídaní a večeří už bylo složení úplně jiné než ve Františkových lázních, tedy tady jsme byli v našem věku v převaze, což je jistě v lázních překvapivé. Celkově tak výlet opět posunul laťku a jsem zvědavý kam se vydáme příště.