Štítek: film

Film Avatar 3D – je opravdu tak vyjímečný?

Opačnou pověstí než posledně zmiňované 2012 byl opředen jeden z posledních kousků světové kinematografie Avatar a tak jsme tomuto „šílenství“ taky nakonec podlehli a film v 3D provedení shlédli. Splnil všechny očekávání?

Ještě než jsme vyrazili do kina, podívali jsme se do české filmové databáze, které bylo tehdy naprosto ohromující. Již po pár dnech v kinech měl film hodnocení tak výborné, že se umístil v TOP 200 na 5 místě. Podařilo se nám ještě v neděli ráno najít dvě volná místa už v docela hodně zaplněném sále zličínského Cinema City a nezbývalo než se těšit.

V kině se v duchu Avataru nenesly jen velké poutače, ale také jeden z druhu občerstvení měl přívlastek Avatar, součástí něhož byla i svítící koule Coca Cola Zero – btw. zajímavá věc, když ji hodíte svítí modře a po dopadnutí někdy změní barvu a někdy ne.

Jelikož jsme si vybrali 3D variantu dostali jsme do příchodu do kina speciální brýle. Usadili jsme se do pohodlných sedaček v naprosto vyprodaném sále a mohli se těšit na 160 minut napětí.

Ani pořádně nevím proč, ale čekal jsem klasický animovaný 3D filmy, ale tenhle se už ze začátku nesl ve znamení klasických živých herců, vše však pro mě v premiéře v 3D. Jsou zde pasáže, kde onen 3D efekt jde vidět opravdu hodně a dodává kýžený další rozměr, nicméně nejsou to zdaleka všechny scény. A nyní už zpět k samotnému filmu.

Jedná se zejména o sci-fi takže děj začíná ve vzdálené budoucnosti, kdy lidstvo objevilo novou planetu a snaží se z ní těžit nerosty. Největší zdroj těchto nerostů se však nechází přímo v centru místních ne příliš přátelských domorodců a tak vědci vymyslí lest v podobě Avatarů, což jsou jakýsi mutanti zdejších lidí a člověka – ze zdejších lidí mají vzhled, ale jsou řízeni myslí člověka, bez kterého jsou jen nehybnou tělesnou schránkou. Jelikož je ve filmu i nemálo romantiky a jak už to ve filmech podobného žánru bývá, hlavní hrdina se zamiluje do jedné z místních domorodkyň. Ten pak musí bojovat s dvěmi světy a problémem do kterého vlastně patří a za který bojovat. Vše postupně plyne k velké bitce, v níž mezi sebou stojí právě lidé a zdejší domorodci a v které si film sklouzává do akčního filmu se vším všudy. Na to jak to všechno nakonec dopadne si musíte zajít do kina.

Z celého filmu tak lze vyzvednout zejména:

  • opravdu geniální 3D zpracování neanimovaného filmu
  • multižánrovost, kdy se v sobě zkloubí sci-fi, romatika a notná dávka ačního filmu
  • zajímavý příběh ze vzdálené budoucnosti.

Kdo tedy váhá, rozhodně doporučuji. Za velmi dlouhou dobu to byl pro mě neprosto nejlepší film a ono obrovské pozitivní hodnocení tak není náhodou.

81551_3ed192

Film 2012 – je to opravdu takový propadák?

Pokud jsem se s někým v předchozích dnech bavil o filmu 2012 (letošního vydání) pak téměř vždy nešetřil kritikou. Jelikož jsem však velký příznivec katastrofických filmů nemohl jsem si tento film odpustit a tak jsme téměř 3hodiny dlouhý film včera shlédli. A jaký tedy nakonec byl?

Nebudu zde popisovat dopodrobna děj, tím bych jen opakoval to co si sami můžete přečíst například na ČSFD, ale raději se zaměřím na stručný obsah filmu a hlavně mé pocity z něj.

Nejprve si řekněme o čem film ve stručnosti je. Jak už to u katastrofických filmů bývá, je na pořadu dne zkáza naší planety Země, tentokráte však nebývalých rozměrů. S blížícím se rokem 2012 začnou objevovat vědci z celého světa nebývale zvláštní jevy spojené s erupcí na slunci a postupně zjišťují, že se celé jádro Země začíná silně ohřívat a zemské desky začínají být nestabilní. Jelikož jsou vlády jednotlivých států o tomto nebezpečí informovány, začnou se na tuto apokalypsu připravovat. Vše vyvrcholí právě v roce 2012, kdy dojde k četným zlomům, pohybu zemských desek a vzniku povrchových i podmořských zemětřesení. To má za následek příval obrovských vln tsunami, které se šíří postupně celým světem. Někteří však měli to štěstí a mohou být na tzv. archách zachráněni. Na to jak to dopadne se ostatně podívejte sami.

A nyní k samotným pocitům z filmu. Režie se ujal Roland Emmerich. Už tento fakt je často zárodkem kritiky a říká se, že jeho poslední film 2012 je tím nejhorším co zatím natočil. A jak tento negativní názor vznikl? Zřejmě tak, že jeho filmy jsou často plné efektů, ale také nerealistických scén. A toto je snad jediná velká výtka, kterou bych celému filmu vytkl. Ono neustálé utíkání hlavních hrdinu před bortící se pevninou je až moc plné náhodných štěstí – tu padne budova pár metrů před nima, tam zase uniknou zvednuté zemi jen díky tomu, že předjeli pomalé auto před dvory domů. Totéž se opakuje v další části filmu, jen místo limuzíny jsou hrdinové tentokráte v letadle. Konečný punc dodává scéna téměř na konci filmu, kdy jedna z arch narazí čelně do hory, ta se téměř sesype ale archa zůstává celá. Myslím, že tedy filmu chybí trochu více zranitelnosti hlavních postav a naopak přebývá tuny šťastných náhod, díky nímž lze přežít cokoliv.

Tak jako tak mě tenhle film neurazil a až na zmiňované výtky jsem byl celou dobu příjemně napjatý, jak to vše dopadne. Propadák to podle mě tedy rozhodně není, a neřekl bych ani, že by byl nějak výrazně horší než ostatní filmy stejného žánru.