MacOs Sierra – ve Finderu složky při řazení nazačátku

Ve světě Windows máme pro práci se soubory Průzkumník, v MacOS je to Finder. Mezi jeden z nejviditelnějších rozdlílů patří způsob řazení souborů a adresářů. Ve Windows jsou poměrně logicky na začátku adresáře a až poté následující soubory. MacOS dá vše dokupy a seřadí – míchají se tak adresáře a soubory dohromady.

S MacOS již pracuji několik let, ale v míchání souborů a adresářů dohromady stále žádný benefit nevidím. A až donedávna jsem to tak musel řešit pomocí různých rozšiření pro Finder – např. XtraFinder, Total Finder atp.snimek-obrazovky-2016-10-03-v-18-15-30

Naštěstí v novém MacOS Sierra se ukrývá jedna téměř neviditelná změna v nastavení a to konečně možnost mít adresáře při řazení úplně nazačátku. Ve výchozím nastavení je tato volba stále vypnuta.

snimek-obrazovky-2016-10-03-v-18-17-54Po zatržení volby „Při razení podle názvu umístit složky na začátek“ tak vidíme adresáře jako první až pak následují soubory.

Pokud ještě MacOS Sierra nemáte, ale chtěli byste mít adresáře taky na začátku, pak nezbývá než použít např. nějaké ze změných rozšíření do Finderu.

S MacOS Sierra přichází vynucený upgrade Parallels 10

A je to tu zase. Včera vyšla nová verze MacOS Sierra a Parallels mě upozorňuje, že je potřeba si zaplatit ne zrovna levný upgrade jejich aplikace, jinak budu mít s novou instalací smůlu a nebo mi přestanou fungovat některé věci.

parallels

I přesto jsem to risknul, MacOS aktualizoval a ouha, ony skutečně některé věci přestaly fungovat – naštěstí to zatím zdá se není tak dramatické.

Zatím jsem si všimnul, že na image, které umožňovala Coherenci mám tuto volbu nově jaksik zašedlou.

snimek-obrazovky-2016-09-21-v-22-45-56

Naštěstí směr Mac -> Windows co se týče souborů funguje a opačný jsem zatím nepotřeboval.

snimek-obrazovky-2016-09-21-v-22-51-39

Je takto opravdu nutné uživatele defakto nutit k upgrade, když to nebude až tak přímo souviset s novou verzí operačního systému?

Adobe Lightroom na iOS – focení mobilem do RAW

Od poslední verze iOS 10 mají možnost aplikace třetích stran umožňovat focení do RAW. Jedním z prvních kdo se této možnosti chytil je Adobe, který ve svém mobilním Lightroomu od verze 2.5.0 nabízí možnost zachycení fotek v surovém RAW namísto JPEGu.

K čemu je to dobré

Představme si, že jste například na dovolené nebo někam cestujete a z nějakého důvodu nemáte u sebe klasický fotoaparát. Člověk v takové situaci velice často šahá po mobilu.

Mobilní telefony dnes už v JPEGu poskytují poměrně brilatní výsledky, ale občas zejména při větším dynamickém rozsahu scény může exponovat chybně a nám zůstanou na fotce přepaly, či je fotka naopak moc tmavá.

Druhou kapitolou je pak vyvážení bílé, které může být nastaveno mobilním telefonem chybně a v případě JPEGu, už pak máme jen poměrně malý prostor na opravu. Naoproti RAW formát nám dává naprostou svobodu a můžeme si s vyvážením bílé pohrát až v postprocessingu.

Jak fotit v RAW

Jak už bylo řečeno, je potřeba mít iOS 10 a mimálně verzi Lightroomu 2.5.0. Pokud ji máme klikneme na ikonku foťáku v pravém dolním rohu

img_20160918_191934

Objeví se nám obrazovka s fotografovanou scénou a informací nahoře uprostřed, že fotíme do DNG formátu. Dole pak máme pár možností nastavení:

  1. zapnutí/vypnutí blesku
  2. nastavení vyvážení bílé
  3. komplenzace expozice
  4. zobrazení pomocných linek
  5. časovač
  6. filtry

img_20160918_191835

Kde fotky najdeme a jak je poznáme

Vyfocenou fotku najdeme přímo v aplikaci Lightroom, kolekci Lightroom photos a poznáme ji ještě tak, že má v informacích označení „Original“ (ostatní, které máme v knihovně z velkého LR budou mít přídomek „Smart Preview“).

img_20160918_191716

Ve velkém Lightroomu pak máme fotografii ve formátu DNG (což btw. není nic jiného než univerzální RAW formát od společnosti Adobe) a můžeme tak dělat všechny nedestruktivní úpravy na které jsme z práce s RAWy zvyklí.

screen

V terénu jsem tuhle možnost ještě nepoužil, ale věřím, že to může pomoci zachránit nejednu fotku z dovolené. Doufám, že se vám to povede.

Porovnání Canon 450D vs. 7D vs. Fujifilm X100T a pár slov jak vybrat foťák

Foťáků mi prošlo rukama už několik, nicméně dnes se zaměřím nejprve na tři kousky. Na těch  se pokusím ilustrovat jak se digitální fototechnika časem mění a nakonec zbyde i pár rád co všechno zvažovat, pokud si dneska chceme vybrat foťák.

Canon EOS 450D Canon EOS 7D (Mark I) FujiFilm X100T
Velikost čipu 22.2 x 14.8 mm CMOS 22.3 x 14.9 mm CMOS 23.6 x 15.8 mm CMOS
Počet megapixelů 12Mpix 19MPix 16Mpix
Obrazový procesor DIGIC III Dual DIGIC 4 EXR Processor II
Velikost fotky 4272 x 2848 5184 x 3456 4896 x 3264
Počet ostřících bodů 9 19 49
Váha 524g 820g 440g

Z tabulky můžete vidět, že vlastním dva kousky z kategorie tzv. crop zrcadlovek, přičemž první Canon 450D je z té nejlevnější kategorie foťáku z plastu, nicméně čipy bývají často úplně shodné jako u kategorie profi-cropů, což je případ Canonu 7D (kde jsou ale dva).

Druhou poměrně novou kategorií jsou digitální bezzrcadlovky, které na první pohled vypadají tak trochu jako obyčejné kompakty s vysokou cenou. Nenechme se ale zmást – kvalitou výstupu jsou srovnatelné se zrcadlovkami, ale mají obvykle mnohem kompaktnější rozměry. To byl i důvod proč jsem si koupil jednoho ze zástupce této kategorie a je to FujiFilm X100T – crop foťák s pevným ohniskem 23mm a velikostí čipu jako v zrcadlovce – dokonce dle tabulky i větší než je u crop zrcadlovek běžné.

Generační srovnání

Pojďme se nejprve podívat na malý test všech tří mých foťáků dohromady.

Testovací fotka

Na všech třech foťácích byl nastavený bracketing +/-1 EV a základní expozice měla hodnoty 1/15s, ISO 200 a clona f8. Všechny snímky byly foceny ze stativu.

Na Canonech jsem měl nasazený objektiv Canon EF-S 17-55/2.8 a nastavený na 17mm. FujiFilm má pevný objektiv 23mm/2.0 na který jsem dal předsádku zvětšující ohnisko 19mm.

dscf4053

Jelikož má scéna velký dynamicky rozsah – foceno v místnosti proti oknu – vybral jsem ze tří fotek vniklých bracketingem tu s nejméně přepaly v protisvětle a obnovil stíny.

Zvětšené výřezy

První je vždy Canon 450D, následovaný 7D a nakonec FujiFilm X100T.

Srovnání okno

susak

Jak se fotky liší?

I přesto, že základní citlivost byla všude 200 ISO je vidět obrovský generační skok u těchto crop čipů. U Canonů je to jedna generace, kdy množství šumu ubylo a není tak barevně divoké a u FujiFilmu je vidět neskutečné zlepšení, kdy šum i při obnovení ze stínů nevnikl prakticky žádný a kresba zůstává brilatně ostrá.

Co si mohu vybrat a je pro mě nejlepší?

Tuhle otázku dostávám poměrně často a není na ní většinou úplně jednoduché odpovědět.

Určitý závěr je možné si udělat z testu výše, nicméně pro aktuální výběr by bylo vhodnější porovnat foťáky ve stejné generaci. Nicméně obecně to vypadá, že dnešní fotograf má na výběr hned tři možnosti:

  1. koupit si levnou crop digitální zrcadlovku v cenách od 10-40tis. – Canon/Nikon
  2. investovat trochu více do crop digitální bezzrcadlovky v cenách od 25-50tis. – FujiFilm/Olympus/Sony
  3. nedělat kompromisy a koupit si fullframe zrcadlovku v cenách mezi 50-120tis. – Canon/Nikon

Leč celé to tak jednoduše generalizovat nejde a kromě obrazového výstupu do rozhodování při koupit přichází spousta dalších faktorů jako:

Hmotnost a velikost těla a objektivů

Zejména cestovatelé si poslední dobou oblíbili bezzrcadlovky hlavně kvůli kompaktnosti a váze.

Cena a sortiment objektivů

Fullframe objektivy mohou být opravdu pekelně drahé, nicméně sortiment objektivů je poměrně obsáhlý. U zrcadlovek se navíc často nemusíme držet jen stejné značky jako tělo fotoaparátu a lze sáhnout i po objektivech dalších firem: Sigma/Tamron …

Rychlost ostření a sekvenčního snímání

Tady budou mít fullframe zrcadlovky zřejmě ještě hodně dlouho navrch. Určitým kompromisem jsou profi crop zrcadlovky, které už jsou dostatečně rychlé (mívají i dva čipy pro zpracování obrazu) a zároveň mají poměrně dobrý systém ostření. Naopak bezzrcadlovkám to zatím ještě poměrně trvá než zaostří a vyfotí fotku.

Přesnost ostření

Fullframe zrcadlovky obecně s dobrými objektivy nemají s ostřením problém, nicméně ostřící body bývají jen kolem středu fotografie. Naproti tomu bezzrcadlovky mají body od kraje fotografie a díky elektronickému hledáčku si můžete obraz zvětšit a vidět tak velmi přesně, zda máte správně zaostřeno.

Množství šumu při vyšší citlivostech ISO

Zatím platí že crop zrcadlovky ho mají od cca. 2tis. ISO poměrně hodně a rapidně ho přibývá při zvyšování světelnosti stínů. Naproti tomu fullframe má hezké výstupy až do desítek tisíc ISO. Někde uprostřed jsou bezzrcadlovky, kde však v případě FujiFilmu někteří tvrdí, že kvalita výstupu může být srovnatelná při stejné hodnotě ISO s fullframem, či je dokonce o něco lepší.

Hloubka ostrosti

Určuje kolik toho bude ostrého před a za rovinou ostrosti na kterou jsme naostřili. Platí, že v případě fullframe fotoaparátů je tato rovina obecně menší, čili jsou tyto foťáky vhodnější pro případy, kdy chceme mít hezky rozostřené pozadí – lidé/svatby atp. Naopak např. v krajinářské fotografii bychom chtěli mít ideálně ostré vše, takže taky jsou zase ve výhodě cropy.

Výdrž baterie

Všechny zcradlovky bez vyjímky mají průhledový optický hledáček, který nepotřebuje elektřinu a totéž platí i závěrce, která je mechanická. Naproti tomu bezzrcadlovka má úplně vše elektronické, čili konzumace energie z baterie je dramaticky větší. Namísto i několika tisíc fotografií tak baterie zpravidla vydrží jen několik stovek fotek. Leč naproti zrcadlovce lze bezzrcadlovku (nebo alespoň FujiFilm) nabíjet přímo z Power Banky, čili je zde možnost nabíjet i za cesty.

Rozuzlení co koupit

Jak vidno vybrat si ten správný foťák není až tak jednoduché a cenové rozpětí se ještě neustále zvětšuje. Canon např. nedávno uvedl již čtvrtou generaci modelu 5D, která ještě pár let zpět okupovala částku okolo 50tis. a dnes již překročila 100tis. Naproti tomu „začátečnické“ zrcadlovky již stačily spadnou pod 10tis.

Na internetu však najdete spousty podobně zapálených lidí a tak nebývá špatnou volbou si nejrpve rozmyslet co chci fotit a pak se podívat s čím fotí fotografové stejného žánru.

Jak obejít blokování vydavatele na Windows 10

V rámci upgrade LAN jsem si koupil pár managed switchů DGS-1100-08 (8 portový 1Gbit) od D-Linku. Po zapojení jsem na nich potřeboval nastavit, aby využívaly přidělení IP adresy z DHCP serveru. K tomu je potřeba využít SmartConsole Utility – bohužel je k dispozici jen pro Windows, která si umí Switche v LAN dohledat.

Stažení instalátoru Smart Console utility

Kouknul jsem na stránky D-Linku, abych si stáhl poslední verzi utility, ale ouha – poslední aktualizace před více jak třemi lety. To jsem ještě netušil, že to bude mít větší následky.

D-LINK SUPPORT

Startujeme s propadlým certifikátem

Switch jsem zapojil a vrhl se na instalaci Smart Console, ale instalátor nešel spustit:

Varování na propadlý certifikát

Jelikož ve Windows, už rozhodně nejsem jako ryba ve vodě, chvíli mi trvalo než jsem zjistil, že celý problém je v certifikátu výrobce SW (tedy D-Linku), jehož platnost už bohužel vzhledem k stáří poslední aktualizace vypršela.

Hlavně nepropadnout panice – příkazový řádek nás zachrání

Už jsem se pomalu začal smiřovat, že na Windows 10 v roce 2016 instalátor nerozjedu, leč při hledání na googlu jsem narazil v jedné diskuzi na poměrně nečekané řešení. Stačí spustit aplikaci z příkazové řádky spuštěné pod správcem a aplikace se rozjede navzdory vypršenému certifikátu.

Nejprve jsem vyhledal „Příkazová řádek“ a pomocí pravého tlačítka vybral „Spustit jako správce“.

Příkazový řádek jako administrátor

Pak už jen stačilo napsat jméno instalátoru (exe souboru) včetně celé cesty a bylo vymalováno – instalátor naběhl.

Aplikace spuštěna

Heuréka – funguje to!

Samotná aplikace pak již běží i pod Windows 10 kupodivu bez problémů. Je až s podivem, že to lze takto poměrně jednoduše obejít.